* hvězdná obloha
Příspěvky
Perseus
22. 9. 2007
Severní souhvězdí ležící z části na Mléčné dráze kulminuje v listopadu
a je dobře pozorovatelné za jasných zimních nocí. Beta Persei zvaná
Algol (démon) je jediná hvězda s proměnlivým jasem (zákrytová proměnná)
známá už ve starověku. Pro své mrkání a rudou barvu měla nejhorší
pověst, byla vždy spojována s temnými silami. Ze souhvězdí přilétá v
první polovině srpna meteorický roj Perseidy.
Rak
22. 9. 2007
Souhvězdí raka či kraba příliš nepřipomíná a jeho hvězdy nejsou nijak
nápadné ani jasné, proto se souhvězdí špatné hledá. Je to vlastně
nejméně zřetelné souhvězdí zvěrokruhu. Leží mezi souhvězdími Blíženců a
Lva. Kdysi ležel v souhvězdí Raka bod letního slunovratu, což tomuto
nevýraznému seskupení dávalo jeho kalendářní i mytologický význam.
Přestože je dnes tento bod vlivem precese (krouživého pohybu zemské
osy) v souhvězdí Blíženců, rovnoběžce, nad níž stojí Slunce v den
letního slunovratu, zůstal název obratník Raka. Zajímavým objektem v
souhvězdí je krabí mlhovina – obrovské mračno plynu a prachu. Je
pozůstatkem exploze supernovy.
Ryby
22. 9. 2007
Toto souhvězdí zvířetníku je nejlépe viditelné na podzim. Připomíná
písmeno „V“. Hlavu jižnější ryby tvoří skupina hvězd (asterismus) zvaná
též náramek. Souhvězdí je známo odedávna, protože před šesti
tisíciletími se v něm nacházel bod zimního slunovratu, jehož určení
bylo pro dávné civilizace velmi důležité. Později se bod zimního
slunovratu posunul vlivem precese (krouživého pohybu zemské osy) ze
souhvězdí Ryb do souhvězdí Střelce, zatímco bod jarní rovnodennosti
doputoval ze souhvězdí Blíženců do Ryb (a aby to nebylo tak jednoduché,
značí se podle souhvězdí, v němž se nacházel před pěti stoletími znakem
Berana). Podobně se samozřejmě posunul i bod podzimní rovnodennosti a
jarního slunovratu.
Severní koruna
22. 9. 2007
Severní korunu, jedno z nejmenších souhvězdí severní oblohy, naleznete
poblíž souhvězdí Herkula na spojnici dvou jasných hvězd – Arctura a
Vegy. Je to půlměsíc tvořený nepříliš jasnými hvězdami.
Střelec
22. 9. 2007
Zvířetníkové souhvězdí mezi Štírem a Kozorohem je u nás pozorovatelné
na letní obloze, avšak jen na krátký čas, protože je nízko nad obzorem.
Nejjasnější část Mléčné dráhy ve Střelci je nakupením hvězd kolem
středu naší galaxie, který je od nás vzdálen asi třicet tisíc
světelných let. Souhvězdí Střelce je vůbec velmi bohaté na objekty
všeho druhu: dvojhvězdy, proměnné hvězdy, hvězdokupy a difúzní
mlhoviny. Před šesti tisíci lety byl bod podzimní rovnodennosti,
určující období podzimního lovu, ve Střelci (dnes je zde bod zimního
slunovratu). Spojení souhvězdí s lovcem na koni je tedy asi velmi
starého data.
Šíp
22. 9. 2007
Nejmenší souhvězdí oblohy složené z nevýrazných hvězd najdeme v Mléčné
dráze mezi jasnými hvězdami Altairem v Orlu a Albireem v Labuti. Přes
svou nenápadnost bylo souhvězdí známé už ve starověku a patří mezi
padesátku souhvězdí, která jsme „zdědili“ po antických hvězdářích.
Hvězda alfa Sagittae zvaná Sham je vzácný veleobr, jehož zářivost
statisíckrát převyšuje naše Slunce. Veleobři mají na hvězdy velmi
krátký život sto tisíc až milion let. Potom se zhroutí do sebe a změní
se v černou díru.
Štír
22. 9. 2007
Je to souhvězdí zvířetníku, u nás pozorovatelné jen částečně, nízko nad
obzorem, na večerní letní obloze (od května do září). Nachází se mezi
Střelcem a Váhami. Původně jeho klepeta sahala až do souhvězdí Vah.
Součástí souhvězdí je hvězda alfa Scorpii – Antares (Anti Ares – soupeř
Marsu, jehož řecké jméno je Ares). Je to červený veleobr, který své
jméno získal proto, že je při pozorování podobný Marsu. Na rozdíl od
něj však mění jasnost. Jde o zákrytovou proměnnou hvězdu, jejíž jas
mění překrývání s druhou, malou hvězdou při rotaci kolem společného
těžiště.
Váhy
22. 9. 2007
Váhy jsou jedním ze souhvězdí zvířetníku (leží na ekliptice) a odedávna
symbolizovaly rovnováhu mezi dnem a nocí při podzimní rovnodennosti.
Vlivem precese (krouživého pohybu zemské osy) se však bod podzimní
rovnodennosti posunul do souhvězdí Panny. Nenápadné souhvězdí se nalézá
na spojnici hvězd Spica v Panně a Antares ve Štíru.Půlnoční kulminace
souhvězdí Váhy připadá na začátek května.
Velký vůz (Veká medvědice)
22. 9. 2007
Velký vůz je asi nejznámějším souhvězdím vůbec. Je
tvořeno sedmi jasnými hvězdami a viditelné během celého roku. Podle
souhvězdí lze snadno určit sever. Čtyřikrát prodloužená spojnice mezi
dvěma jeho nejjasnějšími hvězdami Merak a Dubhe (zadní kola vozu) totiž
ukazuje k severu – k hvězdě Polárce na konci oje Malého vozu. Američané
v souhvězdí vidí naběračku (Big Dipper), Angličané pluh. Po výbuchu
raketoplánu Challenger začali všichni astronauti nosit na kombinézách
nášivku s tímto souhvězdím symbolizujícím sedm astronautů, kteří při
neštěstí zahynuli. Velká medvědice je rozšířené souhvězdí Velkého vozu
(jeho oj tvoří ocas medvědice) a současně třetí největší souhvězdí na
obloze.
Velký pes
22. 9. 2007
Souhvězdí střední velikosti, které obsahuje nejjasnější hvězdu oblohy
Sirius (Psí hvězdu). Jeho zářivost je 25krát větší než Slunce a je od
nás vzdálen pouhých devět světelných let. Díky této jasné hvězdě patří
Velký pes mezi nejstarší souhvězdí. Staří Egypťané určovali podle
východu Siria čas pravidelných nilských záplav. Novodobá pozorování
vedla k zjištění, že velký Sirius má ještě malého průvodce Sirius B –
tzv. bílého trpaslíka, který vyzařuje rentgenové záření.