O knihách
Příspěvky
Celestinské proroctví - ovládací dramata
8. 5. 2010
Každý člověk inklinuje k jednomu ze čtyř základních schémat lidského chování, pomocí kterých se snaží ovládat druhé. V knize jsou popisována jako dramata a patří mezi ně role zastrašovatele, trpitele, tazatele a rezervovaného. Dramata se vytváří v dětství jako reakce na dramata, kterými nás ovládali naši vlastní rodiče (je třeba dodat, že od rodičů získáváme i základy pro náš individuální duchovní vývoj). Pokud si tato dramata uvědomíme, jsme schopni se od nich vědomě odprostit a uvolnit tak v našem životě prostor pro zcela nový přístup k druhým lidem i okolnímu světu
Anděl zavolal mé jméno
21. 3. 2010
Příběh transformační energie napsala Jyoti (Jeneane Prevatt, PhD.), která je americkou duchovní učitelkou a terapeutkou. Zabývá se studiem a využitím metod pro rozšiřování vědomí těla, mysli a ducha. Tradiční šamanské rituální techniky obohacuje svou znalostí jungiánské psychologie.
Koany
16. 2. 2008
Výběr některých koanů, odpovědi na ně a komentáře mistrů...
Džo Džuovo umývání misek
Jednou za zenovým mistrem Džo Džuem přišel mnich a řekl mu: „Mistře, právě jsem vstoupil do kláštera. Prosím, dejte mi učení.“
Džo Džu odpověděl: „Už jsi snídal?“ „Ano,“ odpověděl mnich.
„Tak si umyj své misky, „ řekl Džo Džu. Mnich byl osvícen.
zenové básně korejských mistrů
16. 2. 2008
Výběr zenových básní z knihy Prázdné hory jsou plné větru a deště, antologie básní korejských zenových mistrů.
V meditační síni
Střetne-li se jeho blankytný pohled s modravým horami,
ani zrnko prachu se mezi ně nedostane.
Jas přírody pronikne až do kostí.
Nač pak toužit po nirváně?
příběhy
6. 9. 2007
Jak se dostat na cestu
Kdysi kdesi žil starý
Mistr a ten uváděl své žáky na duchovní cestu. Byli to mnichové a novicové, žili
celý čas v klášteře, četli svatá Písma, modlili se a meditovali. Až jednoho dne
vstoupil obyčejný muž a řekl:
“Poslyš, Mistře,
CITADELA - Antoine de Saint-Exupery
5. 5. 2006
Byl jsem až příliš často svědkem, jak se dal soucit nepravou cestou. Ale my, kdo vládneme lidem, jsme se naučili zpytovat jejich srdce a věnovat pozornost jen tomu, co si ji opravdu zaslouží. Odmítám cítit lítost nad okázalými bolestmi, jež trápí srdce žen, a stejně tak nad umírajícími, a stejně tak nad mrtvými. A vím proč.