Loď Argo
Loď Argo (Argo navis)
Velké souhvězdí bylo v 17. století rozděleno na čtyři asterismy – hvězdná seskupení, která jsou od té doby uváděna jako samostatná souhvězdí. Jsou to:
- Lodní záď (Puppis, Pup.),
- Lodní kýl (Carina, Car.) s druhou nejjasnější hvězdou oblohy po Siriovi zvanou Canopus.
- Kompas (Pyxis, Pix.) na místě někdejšího stěžně,
- Plachty (Vela, Vel.) s pozůstatky suprnovy SNR Vela, která vybuchla před 12 000 lety
Loď pluje mléčnou drahou poblíž souhvězdí Malého psa. U nás je částečně (část Zádi a Plachet) pozorovatelná v zimě.
Mytologie:
Loď Argo postavil slavný stavitel lodí Argos Iásónovi, aby se mohl vydat do Kolchidy za zlatým rounem. Iásón vyslal po celém Řecku hlasatele, aby vyzvali proslulé hrdiny k účasti na výpravě. Zúčastnil se ji například Herakles, Théseus, Orfeus či blíženci Kastor a Pollux. Podle lodi se jim začalo říkat Argonauti. Na cestě na ně čekali mnohé nástrahy. Obři po lodi metali balvany, musela proplout mezi dvěma pohyblivými skalami Symplegadami, které jinak každou loď rozdrtily. Od slepého věštce Fínea dostali Argonauti radu, jak se bezpečně dostat do Kolchidy a získat zlaté rouno. Pomohla jim k tomu značnou měrou dcera kolchidského krále a kouzelnice Médea, která se do Iásóna zamilovala a prchla s ním do Řecka. Po mnoha dobrodružstvích Argonauti nakonec dopluli do Iolku a Iásón se stal po právu jeho králem. K tomuto mýtu se váže rovněž souhvězdí Berana.