havránkovy první stránky

Emise metanu od krav a prasat je podstatným zdrojem skleníkových plynů. Metan má 23x silnější dopad než kysličník uhličitý jako plyn, který způsobuje globální oteplování.

mapa názorně ukazuje místa nejvíce postižená změnami klimatu

Lord Stern, autor vlivné analýzy z r. 2006 o ekonomických dopadech globálního oteplování poukázal na to, že úspěšná dohoda na kodaňské prosincové konferenci o globálním oteplování nutně povede k drastickému zvýšení nákladů na výrobu masa a dalších potravin, které produkují velké množství skleníkových plynů.

Předpověděl, že se postoje lidí změní natolik, že konzumace masa se stane nepřijatelnou. "Je mi nyní 61 let a postoje vůči řízení motorových vozidek a alkoholu se od doby, kdy jsem byl studentem, změnily radikálně. Lidé mění své postoje vůčoi tomu, co je odpovědné chování. Budou se stále více dotazovat, nakolik jejich potraviny způsobují globální oteplování.

Lord Stern, bývalý hlavní ekonom u Světové banky, varuje, že briští daňoví poplatníci budou od roku 2015 muset poskytovat asi 3 miliardy liber ročně na pomoc chudým zemím při boji proti dopadům podnebných změn.

Uvedl, že je hluboce znepokojen, že si lidé dosud řádně neuvědomili, jak obrovské změny bude nutno provést v boji proti globálními oteplování, ani, že si neuvědomují, jak obrovsky klíčový význam má konference OSN o globálním oteplování, která se bude konat od 7. do 18. prosince 2009. Konference se bude snažit přijmout taková opatření, aby svět dokázal zabránit vzrůstu globálních teplot o více než 2 stupně Celsia.

Podle Sterna je Kodaň jedinečnou příležitostí, kdy by se svět mohl opustit nynější katastrofickou trajektorii. Svět se musí dohodnout na snížení globálních emisí uhlíku do r. 2030 o polovinu - z nynějších 50 gigatun ročně na 25 gigatun ročně.

Z údajů OSN vyplývá, že výroba masa produkuje až 18 procent globálních emisí uhlíku, včetně likvidace lesů pro chov dobytka a pěstování krmiva, jako je soja.

V Británii průměrně konzumuje každý člověk denně 50 gramů bílkovin získaných z masa. To je relativně málo pro bohatou zemi, ale je to o 25 - 50 procent víc, než kolik doporučuje Světová zdravotnická organizace.