havránkovy první stránky

autor: Tenzin Wangyal Rinpočhe

O knize:

Kniha tibetského mistra meditace mladší generace bönistického směru dzogčhenu "učení o velké dokonalosti" prezentuje moderním jazykem základní témata starobylé jógy snění: povaha a duhy snů i jejich využití v praxi.

Tato kniha je praktickou příručkou tibetských jóg bönisticko-buddhistické tradice, které nabízejí celou řadu velmi efektivních metod práce s myslí. Jóga snu patřila donedávna mezi tajné nauky Tibetu a v minulosti stejně jako dnes byla hlavní meditační praxí mnoha proslulých jóginů a mistrů meditace.

Vzhledem k tomu, že prospíme třetinu života, je důležité se zamyslet nad tím, jak tento čas trávíme. Tibetské nauky pracují se sny a spánkem jiným způsobem než západní tradice. Neomezují se pouze na výklad snů, ale obracejí se především k samotnému zdroji snů, tj. k naší karmě. Tak můžeme noční praxe využít k osvobození se ze zasněnosti každodenního života a k probuzení z nevědomosti.

V každém okamžiku života - ať už v běžném denním životě, ve snu nebo ve spánku - spočívejme v čirém nedualistickém bdělém uvědomění. To je jistá cesta k osvobození, po níž prošli všichni osvícení mistři."

O autorovi:

Tenzin Wangyal Rinpočhe se narodil tibetským rodičům v indickém exilu a byl rozpoznán jako reinkarnace věhlasného učence a mistra meditace Khjungtul Rinpočheho. Od třinácti let studoval bönistickou klášterní universitu Menri v indickém Dolandží, kde dosáhl nejvyššího akademického titulu geše.

Od roku 1984 působí na Západě. Nejprve spolupracoval s Komunitou dzogčhenu známého mistra dzogčhenu Namkhai Norbu Rinpočheho (vydali jsme tři jeho knihy) v Itálii, později jako vědecký pracovník na Riceově universitě v americkém Houstonu. Roku 1992 založil Ligmincha Institute, jehož cílem je zachování původní tibetské tradice bön. Po celém světě předává nauky bönu, včetně jógy snu, dzogčhenu aj. Jeho další knihu Zázraky přirozené mysli připravuje DharmaGaia na r. 2003.

Dzogčhen bön, přesněji dzogčhen jungdung bön, je prastará tibetská tradice. Jungdung znamená odvěký a bön je doslova učení neboli dharma. Jungdung bön tvoří kompletní duchovní systém, zorganizovaný do devíti stezek. První čtyři z nich (stezky příčin), plní podpůrnou roli a obsahují meditace dlouhého života (ajurvéda) a různé praxe předpovídání budoucnosti, rituály uzdravování a očistu pěti elementů. Druhá část, pět stezek výsledku, obsahuje učení súter neboli stezky odříkání, učení tanter neboli stezky přeměny, a dzogčhen tedy stezku samovysvobození. Podstatou všech devíti stezek je soucit ke všem cítícím bytostem.

Obsah:

Předmluva; Úvod; Jak přistupovat k předanému učení;

ČÁST PRVNÍ - O povaze snů:

1. Sen a skutečnost
2. Jak vzniká prožívání
3. Energetické tělo
4. Shrnutí - jak vznikají sny
5. Podobenství z Mateřské tantry

ČÁST DRUHÁ - Druhy snů a jejich využití:

1. Tři druhy snů
2. Užití snů
3. Objevená praxe čö
4. Dvě roviny praxe

ČÁST TŘETÍ - Praxe jógy snění:

1. Vnitřní pozorování, činnost, sen, smrt
2. Klidné spočinutí - šiné
3. Čtyři základní cvičení
4. Příprava na noc
5. Hlavní část praxe
6. Lucidita, Stav bdělého uvědomění
7. Překážky
8. Ovládání snů a úcta k nim
9. Jednoduchá cvičení
10. Propojení

ČÁST ČTVRTÁ - Spánek:

1. Spánek a usínání
2. Tři druhy spánku
3. Praxe prostřednictvím spánku, praxe prostřednictvím snů

ČÁST PÁTÁ - Praxe jógy spánku:

1. Dákiní Salgje Du Dalma
2. Přípravná cvičení
3. Cvičení ve spánku
4. Thigle
5. Praxe se vyvíjí
6. Překážky
7. Podpůrná cvičení
8. Propojení
9. Kontinuita;

ČÁST ŠESTÁ - Dodatky:

1. Kontext
2. Mysl a rigpa
3. Základ - kunži
4. Vědění
5. Rozpoznávání světla a prázdnoty
6. Já
7. Paradox prázdného já

Slovo závěrem; Příloha - rozvržení praxe jógy snění; Bibliografie; Rejstřík

Ukázka:

Předmluva

Jedno známé tibetské úsloví praví: "Měli bychom vysvětlovat historii svého učení a linii jeho předávání, aby se tak zabránilo jakýmkoli pochybnostem o jeho autenticitě." Proto uvedu tuto knihu krátkým vyprávěním o svém životě.

Narodil jsem se krátce poté, co moji rodiče uprchli z Tibetu před čínským útlakem. Doba to byla těžká, a tak mě rodiče poslali na křesťanskou kolej, neboť doufali, že tam o mě bude dobře postaráno. Můj otec byl buddhistický lama, matka praktikovala bön. Po nějaké době otec zemřel. Matka se časem znovu provdala za bönistického lamu. On i má matka si přáli, abych vyrůstal ve svém kulturním prostředí, a tak když mi bylo deset let, odvedli mě do hlavního bönistického kláštera v indickém městě Dolandží, kde jsem byl vysvěcen na mnicha...

Mým hlavním učitelem byl lobpön Sanggjä Tändzin, velmi vzdělaný muž, jenž dosáhl hluboké duchovní realizace. Když mi bylo třináct let, chystal se učit jedno z nejdůležitějších a nejtajnějších učení náboženství bön - linii Velké dokonalosti (tib. dzogčhen) ústního předání Žang žung ňän gjü. Můj nevlastní otec lobpöna Sanggjä Tändzina navštívil a požádal jej, zda bych se nemohl i přes svůj nízký věk zúčastnit výuky, která měla probíhat denně po celá tři léta. Lobpön laskavě souhlasil, ale požádal mě, abych mu vyprávěl sen, který se mi bude zdát v noci před začátkem výuky. Stejný úkol dostali i ostatní zájemci o učení, neboť mistr si tímto způsobem hodlal ověřit naši připravenost...

Postup, při němž učitel takto prostřednictvím snů svých žáků zjišťuje, zda je pro ně přijetí daného učení vhodné či nevhodné, je v tibetské tradici běžný. Přestože mělo ještě nějaký čas trvat, než jsem začal studovat a cvičit jógu snu, tuto událost lze označit za počátek mého zájmu o sny. Velmi na mě zapůsobilo, jak velký význam mají sny v tibetské kultuře a v náboženství bönu a do jaké míry jsou informace pocházející z nevědomí cennější než ty, které nám může poskytnout vědomá mysl.

Po tříleté výuce sestávající mimo jiné z četných meditačních soustředění se spolužáky i v odloučení jsem vstoupil do klášterní dialektické školy. Zvládnutí studijního programu zaměřeného na tradiční výcvik trvá zpravidla devět až třináct let. Studovali jsme běžné vysokoškolské předměty, jako jsou gramatika, sanskrt, poezie, astrologie a malířství, ale probírali jsme i předměty, které běžné nejsou - nauku o poznání, kosmologii, sútry, tantry a dzogčhen. Během klášterního výcviku jsem se setkal s mnoha naukami, které se týkaly snů. Nejvýznamnější z nich vycházely z textů tradice Žang žung ňän gjü, Mateřské tantry, a ze spisů Šardzä Rinpočheho.

Ve škole se mi dařilo a ve věku devatenácti let mě požádali, abych sám začal vyučovat. Tak začala má práce učitele. V té době jsem také sepsal a publikoval stručný životopis zakladatele bönu Šenrab Miwa. O něco později jsem se stal ředitelem dialektické školy. Setrval jsem v této funkci čtyři roky a snažil se co nejvíce přispět k vytvoření základní koncepce školy a k jejímu dalšímu rozvoji. V roce 1986 jsem získal titul geše, což je nejvyšší akademická hodnost, jíž lze na tibetských klášterních universitách dosáhnout.

V roce 1989 jsem odjel na pozvání italské Komunity dzogčhenu Namkhai Norbu Rinpočheho na Západ...

Na Západě jsem zůstal a v roce 1991 jsem získal postgraduální stipendium Rockefellerovy nadace, které mi umožnilo začít s výzkumným programem na Riceově universitě. V roce 1993 vyšla na Západě má první kniha, The Wonders of the Natural Mind (Zázraky přirozené mysli), v níž jsem se pokusil srozumitelným a jednoduchým způsobem představit učení Velké dokonalosti (tib. dzogčhen). V roce 1994 mi Národní fond pro humanitní vědy (The National Endowment for the Humanities) přidělil grant na výzkum logických a filosofických aspektů tradice bönu, na němž jsem měl pracovat spolu s profesorkou Anne Kleinovou, vedoucí katedry religionistiky na Riceově universitě.

Má odborná kariéra se úspěšně rozvíjela, ale já se i přesto nadále zajímal o sny a cvičení jógy snu, neboť jsem věděl, že praxe je důležitější než studium. Můj zájem tedy není pouze teoretický. Vzhledem k tomu, že jsem byl už od útlého dětství ovlivňován nejen snovými zkušenostmi svých učitelů a své matky, ale i tradičním bönistickým přístupem ke snům, pojal jsem hlubokou důvěru v jejich moudrost. Posledních deset let intenzivně cvičím jógu snu. Pokaždé, když si jdu večer lehnout, cítím se svobodný. Denní povinnosti jsou u konce. Někdy se mi noční cvičení daří a jindy ne, ale s tím je třeba počítat až do doby, kdy v nich člověk získá skutečnou zběhlost. V každém případě však téměř každou noc uléhám s úmyslem dovést svá cvičení jógy snu ke zdárnému konci. Učení popsané v této knize tedy vychází jednak z mých vlastních zkušeností s praxí, jednak z poznatků obsažených v textech ze tří pramenů, o nichž jsem se zmínil výše.

Kniha Tibetská jóga snu a spánku vznikla z celé řady přednášek, které jsem pronesl v průběhu několika let v Kalifornii a Novém Mexiku. Atmosféra těchto přednášek se vyznačovala jistou neformálností, která byla v knize z velké části zachována. Slova, jež jsou při prvním výskytu v textu označená hvězdičkou, naleznete ve slovníku na konci knihy.

Jóga snu byla hlavní oporou mé vlastní praxe, což platí také pro celou řadu tibetských mistrů a jóginů. Nikdy například nezapomenu na působivý životní příběh velkého tibetského mistra Šardzä Rinpočheho, který v okamžiku své smrti v roce 1934 manifestoval duhové tělo (tib. džalü) svědčící o dosažení plné realizace. Během života měl mnoho pokročilých žáků, napsal řadu důležitých textů a svou prací významně přispěl k rozvoji země, v níž žil. Stěží si lze představit, jak dokázal být ve světském životě tak plodný, plnit množství zodpovědných úkolů a vést dlouhodobé projekty pro dobro druhých, a přitom být ještě schopen dosáhnout v duchovní praxi tak vysokého stupně realizace. Bylo to tím, že nebyl část dne spisovatelem, další část dne učitelem a těch pár zbývajících hodin praktikujícím. Celý jeho život byl duchovním cvičením, ať meditoval, psal, učil nebo spal. On sám napsal, že cvičení jógy snu pro něj byla na jeho duchovní pouti neobyčejně důležitá a tvořila nezbytnou součást jeho cesty. Totéž může platit i pro nás.

I. 1. Sen a skutečnost

Sny se zdají každému z nás, ať si je pamatujeme či nikoli. Sníme už od dětství a sníme, dokud nezemřeme. Každou noc vstupujeme do neznámého světa. Může se nám zdát, že jsme sami sebou nebo že jsme někým úplně jiným. Setkáváme se známými i neznámými lidmi, s živými i mrtvými. Ve snech létáme, potkáváme bytosti, které nejsou lidského rodu, zažíváme blaženost, smějeme se, pláčeme, třeseme se hrůzou, upadáme do vytržení nebo procházíme hlubokými proměnami. Zpravidla však těmto výjimečným zkušenostem věnujeme jen pramalou pozornost. Mnoho lidí ze Západu, kteří se setkají s učením jógy snu, k němu přistupuje z pohledu psychologických teorií. Když se pak začnou více zajímat o využívání snů v duchovním životě, zaměří se zpravidla na obsah snů a jejich význam. Jen málokdo zkoumá samu podstatu snění. Pokud se ale přece jen někdo takový najde, přivede jej toto zkoumání ke skrytým procesům, které leží nejen v základě našeho snového života, ale i v základě celé naší existence.

První krok ve cvičeních se sny je celkem snadný - člověk musí rozpoznat, že sen skrývá obrovský potenciál, jehož lze využít na duchovní cestě. Obvykle je sen považován za "neskutečný" v protikladu ke "skutečnému" životu, který žijeme, když nespíme. Neexistuje však nic skutečnějšího než sen. Tento výrok dává smysl až v okamžiku, kdy pochopíme, že normální bdělý život je stejně neskutečný jako sen. Pak nám už nic nebrání v pochopení, že jóga snu se vztahuje na vše, co zažíváme, na denní sny stejně jako na ty, které se nám zdají v noci.

III. 4. Příprava na noc

Zaujměte meditační polohu se zkříženýma nohama. Položte si ruce do klína, dlaně obraťte vzhůru a levou ruku položte na pravou. Lehce předkloňte hlavu, abyste zpevnili krk.

Představte si tři energetické kanály ve svém těle. Střední kanál je modrý a vede vzhůru středem těla. Je silný jako cukrová třtina a od srdce se nepatrně rozšiřuje až k otvoru na temeni hlavy. Dva boční kanály mají průměr asi jako tužka a spojují se se středním kanálem v jeho základně asi deset centimetrů pod pupkem. Stoupají přímo vzhůru tělem po obou stranách středního kanálu, pod lebkou se stáčejí, za očima opět klesají a otevírají se v místě nosních dírek. Ženy mají červený kanál napravo a bílý nalevo. U mužů je to naopak: bílý kanál napravo, červený nalevo.

První tři dechy

Muži: Zvedněte pravou ruku a dotkněte se palcem kořene prsteníčku. Prsteníčkem ucpěte pravou nosní dírku a levou dírkou vdechněte zelené světlo. Potom pravým prsteníčkem ucpěte levou nosní dírku a zcela vydechněte pravou. Zopakujte na tři nádechy a výdechy.

Ženy: Zvedněte levou ruku a dotkněte se palcem kořene prsteníčku. Prsteníčkem ucpěte levou nosní dírku a pravou dírkou vdechněte zelené světlo. Potom levým prsteníčkem ucpěte pravou nosní dírku a zcela vydechněte levou. Zopakujte na tři nádechy a výdechy.

Při každém výdechu si představte, jak z bílého kanálu odcházejí v podobě světle modrého vzduchu veškeré potíže spojené s mužskou silou. Patří k nim onemocnění, která souvisejí se vzdušnou energií (pránou) a s překážkami a zatemněními pojícími se s minulostí.

Druhé tři dechy

Muži i ženy: Vystřídejte ruce a nosní dírky a zopakujte vše třikrát. Při každém výdechu si představte, jak z červeného kanálu odcházejí v podobě světle růžového vzduchu veškeré potíže spojené s ženskou silou. Patří k nim onemocnění, která souvisejí se žlučí a s překážkami pojícími se s budoucností.

Třetí tři dechy

Muži i ženy: V klíně si položte levou ruku na pravou dlaněmi vzhůru. Oběma dírkami vdechněte ozdravné zelené světlo. Představte si, jak se toto světlo pohybuje bočními drahami směrem dolů k místu spojení se středním kanálem deset centimetrů pod pupkem. S výdechem si představujte energii, jak stoupá středním kanálem a ven otvorem na temeni hlavy. Třikrát se nadechněte a vydechněte. Při každém výdechu si představte, jak z vás otvorem na temeni hlavy v podobě černého kouře odcházejí všechny zárodky nemocí spojených s nepřátelskými duchy. Patří k nim onemocnění, která souvisejí se zahleněním organismu a s překážkami a zatemněními pojícími se s přítomností.

GURUJÓGA

Gurujóga je základní praxe všech škol tibetského buddhismu a bönu. Právě gurujóga je pravá sútra, tantra a dzogčhen. S její pomocí se vytváří srdeční spojení s mistrem. Neustálým posilováním oddanosti dosahujeme místa čisté oddanosti v sobě samých, což je neotřesitelný a mocný základ praxe. Jádrem gurujógy je splynutí mysli praktikujícího s myslí mistra.

Co je to skutečný mistr? Je to mysl ve své beztvaré, prvotní přirozenosti, je to prvotní bdělé uvědomění toho, co je základem všeho. Jelikož však existujeme v dualitě, pomáhá nám, když si to vizualizujeme v nějaké formě. Takto smysluplně využíváme duality pojmové mysli, posilujeme svou oddanost, a to nám pomáhá nadále pokračovat v cvičeních a rozvíjet pozitivní vlastnosti.

V bönu si často vizualizujeme jako mistra Tapihricu nebo buddhu Šenlha Ökara, který představuje jednotu všech mistrů. Pokud už cvičíte, možná si vizualizujete jinou božskou bytost, například Guru Rinpočheho, jidam či dákiní. Přestože je důležité pracovat s linií, k níž patříte, měli byste chápat, že mistr, kterého si vizualizujete, ztělesňuje všechny mistry, s nimiž jste spojeni, všechny učitele, od nichž jste se kdy učili, všechna božstva, s nimiž jste nějak spjati. V gurujóze není mistrem pouze jeden člověk, je jím i samo jádro osvícení, prvotní bdělé uvědomění, které je vaší pravou podstatou.

Mistr je také učitel, od kterého se učíte. V tibetské tradici říkáme, že mistr je důležitější než Buddha. Proč? Protože mistr je bezprostředním poslem přinášejícím učení, tím, kdo žáku přináší buddhovskou moudrost. Bez mistra bychom nebyli schopni nalézt cestu k Buddhovi. Takže bychom měli k mistrovi pociťovat stejnou oddanost, jakou bychom pociťovali k Buddhovi, kdyby se před námi z ničeho nic objevil.

Gurujóga není jen vytvářením nějakých pocitů k vizualizovanému obrazu. Provádí se proto, abyste pronikli k prvotní mysli v sobě samých, protože je úplně stejná jako prvotní mysl všech vašich učitelů, všech buddhů a všech realizovaných bytostí, které kdy žily. Když splynete s guruem, splynete se svou původní pravou přirozeností, která je skutečným vůdcem a učitelem. Nemělo by to však být abstraktní cvičení. Když provádíte gurujógu, pokoušejte se cítit tak silnou oddanost, že vám naskočí husí kůže na krku, slzy se vám začnou řinout z očí a vaše srdce se otevře, plné nezměrné lásky. Nechte sami sebe splynout s myslí učitele, který je vaší osvícenou buddhovskou podstatou. Právě tímto způsobem se praktikuje gurujóga.

Cvičení

Po provedení devíti očistných dechů, kdy ještě sedíte v meditační pozici, si nad sebou a před sebou vizualizujte mistra. Neměl by to být plochý dvourozměrný obraz - nechte vzniknout trojrozměrnou skutečnou čirou bytost ze světla, jejíž silnou přítomnost pocítíte ve svém těle, energii a mysli. Probuďte v sobě hlubokou oddanost a přemýšlejte o tom, jak velkým darem je učení a jak obrovské máte štěstí, že jste se s ním setkali. Upřímně se modlete a proste o odstranění všech negativit a zatemnění, o to, aby se rozvíjely vaše kladné vlastnosti a abyste dokázali naplňovat jógu snu.

Potom si představte, že od mistra dostáváte požehnání ve formě tří barevných světel proudících z jeho či jejích tří bran moudrosti - z těla, řeči a mysli - do bran vašich. Světla by měla být předána následujícím způsobem: Bílé světlo bude proudit z mistrovy čakry mezi obočím do vaší, čímž bude očištěno a uvolněno celé vaše fyzické tělo. Potom bude proudit červené světlo z mistrovy krční čakry do vaší krční čakry, a toto červené světlo očistí a uvolní vaši energii. A nakonec bude proudit modré světlo z mistrovy srdeční čakry do vaší srdeční čakry, a očistí a uvolní vaši mysl.

Když světlo vstoupí do vašeho těla, vnímejte je. Ponechte tělo, energii i mysl uvolněné a nechte se prostoupit světlem moudrosti. Využijte své představivosti, aby se toto požehnání stalo skutečným a vy jste je naplno zakusili jako pocity ve svém těle a energii i jako obrazy ve své mysli.

Poté, co přijmete toto požehnání, si představte, že se mistr rozpouští ve světle, které vstupuje do vašeho srdce a jako vaše nejskrytější podstata v srdci zůstává. Představte si sebe, jak se v tomto světle rozpouštíte, a spočiňte v čirém bdělém uvědomění (rigpa).

V gurujóze existují ještě další propracovanější instrukce, které zahrnují poklony, obětiny, gesta (skt. mudra), mantry a složitější vizualizace, ale jádrem této praxe je napojení vaší mysli na mysl mistra. Toto spojení je čiré nedualistické bdělé uvědomění. Gurujógu lze provádět kdykoli během dne, čím častěji, tím lépe. Mnozí mistři říkají, že gurujóga je ze všech cvičení nejdůležitější. Díky gurujóze dostává praktikující požehnání celé linie učitelů. Gurujóga dokáže otevřít a zjemnit srdce a zklidnit nezkrocenou mysl. Úplně zvládnout gurujógu znamená završit cestu.

OCHRANA

Jít spát znamená tak trochu umřít; je to výlet do neznáma, který podnikáme o samotě. Se spánkem si zpravidla neděláme starosti, protože jej dobře známe, ale zkusme domyslet, co tento jev ve skutečnosti obnáší. Na nějakou dobu sami sebe zcela ztrácíme v prázdnu, a pak se znovu objevujeme ve snu. Najednou jsme třeba někým úplně jiným a máme cizí tělo. Můžeme se ocitnout na podivném místě, s lidmi, které neznáme, a provádíme pochybné činnosti, jež jsou někdy až riskantní.

Už samotná změna místa, kde spíme, v nás může vyvolat úzkost. Místo může být dokonale bezpečné a pohodlné, my však přesto nebudeme spát stejně dobře jako doma ve známém prostředí. Možná je to proto, že cítíme špatnou energii toho místa. Nebo je to způsobeno naším vlastním pocitem ohrožení, který nás ruší. Úzkost před usnutím však můžeme cítit i na známých místech, máme-li strach z toho, co se nám bude zdát. Když usínáme s úzkostí, naše sny se mísí se strachem a napětím, během spánku si neodpočineme a provádět cvičení je mnohem těžší. Je tedy skutečně prospěšné, když si před spaním vytvoříme pocit bezpečí a místo, kde spíme, změníme v posvátný prostor.

Můžeme toho docílit pomocí představy, že místo, kde spíme, je kolem dokola obklopeno ochrannými dákiními. Dákiní si představte jako krásné bohyně, osvícené milující ženské bytosti zelené barvy, jež mají silnou moc ochraňovat. Po usnutí jsou vám nablízku a ve vaší blízkosti zůstávají po celou noc jako matky, jež dohlížejí na své děti, či strážci, kteří chrání krále nebo královnu. Představte si, že jsou všude, hlídají u dveří, u oken, sedí vedle vás na posteli, procházejí se po zahradě či před domem tak dlouho, až se začnete cítit zcela v bezpečí.

Toto cvičení je opět čímsi víc než jen pouhou vizualizací: pozorujte svou myslí dákiní, ale použijte své představivosti také k tomu, abyste pocítili jejich přítomnost. Když takto vytvoříte bezpečné a posvátné prostředí, zklidníte se, uvolníte a více si při spánku odpočinete. Tak žijí mystikové: vidí neviditelnou sílu, svou myslí ovlivňují okolní prostředí a dávají smysl činům včetně těch, které jsou pouze v představách.

V místě, kde spíte, můžete zlepšit klidnou atmosféru tím, že tam umístíte posvátné předměty: krásné obrázky plné míru, posvátné a náboženské symboly a jiné předměty, které přivádějí vaši mysl k duchovní cestě.

Mateřská tantra praví, že když se připravujeme ke spánku, měli bychom si stále udržovat bdělé uvědomění příčin našich snů, objektů, na něž se soustředíme, ochránců a sebe samých. Uvědomujme si bděle toto všechno zároveň nikoli jako jednotlivosti, nýbrž jako jediné souvislé okolí, neboť to pak bude mít obrovský vliv na náš sen i spánek.

III. 6. Lucidita

Když nám někdo řekne, že strávil řadu let v ústraní, udělá to na nás hluboký dojem a náš obdiv je na místě, neboť takového úsilí je k dosažení osvícení zapotřebí. Jsme dnes ovšem neustále tak zaměstnáni, že nám podobná věc může připadat naprosto neuskutečnitelná. Možná si přejeme projít tradičním tříletým pobytem v ústraní, ale cítíme, že si to v podmínkách, v nichž žijeme, nikdy nebudeme moci dovolit. Ve skutečnosti však máme tuto možnost všichni. V průběhu následujících deseti let života strávíme více než tři roky spánkem. Je možné, že v běžných snech zažíváme báječné zkušenosti, ale můžeme pracovat i s hněvem, žárlivostí nebo strachem. Snad je potřeba si tyto emocionální zkušenosti prožít, jistě však přitom nemusíme nadále upevňovat své navyklé sklony k připoutanosti a k tomu, nechat se strhávat emocemi a snovými představami. Proč místo toho raději nepraktikujeme cestu? Tyto tři roky spánku lze strávit prováděním cvičení. Jakmile jednou upevníte své bdělé uvědomění, budete moci ve snech provádět jakákoli cvičení, a některá z nich dokonce účinněji a s lepšími výsledky, než kdybyste je praktikovali přes den.

Jóga snu rozvíjí schopnost lucidního snění, kterou má každý z nás. Lucidní sen v tomto kontextu znamená takový sen, během něhož si snící uvědomuje, že sní. Mnozí lidé, možná většina, už někdy nějaký lucidní sen zažili. Mohlo k tomu dojít například během noční můry, kdy si člověk uvědomí, že sní, a probudí se, aby snu unikl. Nebo mohlo jít jen o nějakou neobvyklou zkušenost. Někteří lidé mají lucidní sny pravidelně, aniž o ně jakkoli usilují. Když začneme provádět základní a hlavní cvičení, začnou se lucidní sny objevovat stále častěji. Lucidní snění není sice samo o sobě cílem praxe, ale při provádění této jógy představuje důležitou vývojovou fázi.

Existuje mnoho různých úrovní lucidních snů. Zcela na povrchu si člověk možná uvědomí, že se mu zdá sen, ale je málo jasný a on nemá dost síly ho ovlivnit. Lucidita se objeví a zase zmizí a logika snu získá nad vědomým záměrem snícího převahu. Na druhé straně mohou být lucidní sny až neuvěřitelně živé, zdánlivě "skutečnější" než běžná zkušenost v bdělém životě. S přibývajícími zkušenostmi získáte ve snu více svobody, pevné hranice mysli zmizí, a vy budete moci ve snu uskutečnit doslova cokoli, co si zamanete.

Samozřejmě, sny se neodehrávají ve stejné dimenzi reality jako náš běžný bdělý život. Pokud ve snu získáte nové auto, neznamená to, že ráno nebudete muset jet do práce autobusem. V tomto smyslu nás sny možná neuspokojí: cítíme, že nejsou "skutečné". Vliv snů se však může rozšířit i na běžný život, pokud jich využijeme k vyřešení neuzavřených psychologických záležitostí nebo k překonání energetických potíží. Nejdůležitější je však to, že ve snu můžeme vyloučit omezení své mysli a překonat je. Tím rozvíjíme pružnost mysli, a to je ze všeho nejpodstatnější.

Proč je tak důležité, aby byla mysl pružná? Protože nás ztuhlost mysli a špatné omezující názory zastírající moudrost a svírající naše prožívání udržují v zajetí iluzorních ztotožňování a znemožňují nám nalézt svobodu. V celé knize zdůrazňuji, jak moc nás nevědomost, lpění a odpor podmiňují a jak nás udržují v pasti negativních karmických sklonů. Abychom na duchovní cestě postoupili, musíme zmírňovat lpění a odpor tak dlouho, až budeme schopni prohlédnout nevědomost v samém jejím základě a nalézt moudrost, která se za ní skrývá. Pružnost mysli je schopnost, jež nám umožňuje - je-li rozvinuta - překonat lpění a odpor. Díky pružnosti mysli získáme na věci nový pohled a začneme reagovat pozitivně, místo toho abychom se nechávali slepě ovládat navyklými reakcemi.

Každý člověk se ve stejné situaci zachová jinak. Někdo lpí více, někdo méně. Čím více lpíme (čím více reagujeme na základě karmického určení), tím více jsme ovládáni zkušenostmi, které zažíváme. Jsme-li dostatečně pružní, karma se nás nedotýká. Zrcadlo si nevybírá tvář, kterou zrcadlí; vítá vše, co přijde i odejde, zcela v duchu své vlastní čiré přirozenosti. V tomto smyslu je zrcadlo pružné, a je to proto, že na ničem nelpí a nic neodmítá. Nepokouší se jeden odraz udržet a druhý odmítnout. Tato pružnost nám chybí, neboť nechápeme, že vše, co se objevuje v bdělém uvědomění, je pouze odrazem naší vlastní mysli.

V lucidních snech se učíme proměňovat vše, co potkáváme. Neexistuje hranice omezující naši zkušenost, kterou by nebylo možné ve snu zbořit; můžeme dělat, cokoli nás napadne. Když proboříme navyklá omezení zkušenosti, mysl bude stále pružnější a poddajnější. Nejdříve rozvíjíme luciditu a pružnost mysli, a pak tuto pružnost uplatňujeme ve všech oblastech svého života. Jakmile přijdeme na to, že navyklé identity lze změnit a nechat je odplynout, pak nás mnohem méně ovládají. Zakusíme-li relativitu a tvárnost navyklých vjemů, pak nás mnohem méně svírají.

Tak jako lze ve snu měnit snové obrazy, je možné měnit i emoční stavy a rozumová omezení, když jsme vzhůru. Víme-li z vlastní zkušenosti, že sama zkušenost je snové a tvárné povahy, můžeme proměňovat depresi ve štěstí, strach v odvahu, hněv v lásku, beznaděj ve víru, rozptýlení v přebývání v přítomnosti. Neúplné můžeme změnit v úplné. Temnotu můžeme změnit ve světlo. Z omezeného a pevného můžeme vytvořit otevřené a prostorné. Postavte se ohraničením, která vás svírají. Účelem těchto cvičení je integrovat luciditu a pružnost do každého okamžiku života a oprostit se od hluboce podmíněných způsobů, jakými přistupujeme k realitě, a od vytváření názorů, tj. oprostit se od neustálého upadání do pasti iluzí.

ROZVÍJENÍ PRUŽNOSTI

Z nauk se dozvídáme mnohé o tom, jak se chovat ve snech, když se nám již podařilo rozvinout luciditu. Prvním krokem k rozvíjení pružnosti ve snech i v běžném životě je uvědomit si, že jsme toho schopni. Když budeme uvažovat o možnostech, které nám učení nabízí, začlení je mysl mezi své schopnosti. Potom budeme schopni zakoušet to, nač jsme dříve ani nepomysleli.

Mám přenosný počítač a rád si s ním hraji. Když na obrazovce kliknu na jednu z ikon, otevře se soubor. Kliknu-li na jinou, objeví se něco jiného. Taková je i mysl. Pozornost k něčemu směřuje a je to jako kliknutí na ikonu; najednou se objeví řetězec myšlenek a obrazů. Mysl pokračuje v klikání a přebíhá od jednoho k druhému. Někdy máme otevřená dvě okna: to když s někým mluvíme, a přitom myslíme na něco jiného. Obvykle o tom takto nepřemýšlíme, nemyslíme si, že máme více svých já či více identit, avšak ty se mohou projevovat ve snu. Nejde ani tak o jednoduché rozdělení naší pozornosti jako spíš o to, že ve snu se můžeme dělit do různých současně existujících snových těl.

Jednou se mi poté, co jsem si hrál s počítačem, zdálo, že se dívám na obrazovku, na níž se objevovaly ikony. Mohl jsem na ně klikat svou vlastní myslí a měnit prostředí, v němž jsem se nalézal. Objevila se ikona představující les, a když jsem na ni kliknul, ocitl jsem se v lese. Pak tam byla ikona s oceánem, a jakmile jsem na ni kliknul, rázem jsem se dostal na mořské pobřeží. Tato schopnost už v mé mysli byla, ale objevil jsem ji tak, že jsem si hrál s počítačem. Naše myšlenky a zkušenosti ovlivňují budoucí myšlenky a zkušenosti. Jóga snu pracuje právě s tímto poznatkem. Učení nám nabízejí nové nápady a nové možnosti i nástroje, jak těchto možností využít. Nakonec už je jen na nás, abychom je projevili ve snech i v bdělém životě.

Učení se například zmiňuje o rozmnožování věcí ve snu. Zdá se nám třeba o třech květinách. Jelikož si uvědomujeme, že jsme ve snu a že sen je pružný, můžeme vytvořit, pokud chceme, sto květin, tisíc květin, celou záplavu květin. Ale v první řadě si musíme uvědomit, že tu tato možnost vůbec je. Pokud nevíme, že lze množit předměty, pak pro nás taková možnost neexistuje.

Výzkumy, které byly provedeny na Západě, prokázaly, že lidé mohou zdokonalovat své schopnosti tím, že si je procvičují v nočních a denních snech. Tento poznatek se stal součástí učení už před staletími. Využitím snů můžeme tlumit to, co je negativní, a umocňovat to, co je pozitivní, a měnit tak své navyklé způsoby bytí v tomto světě. Abychom takto zkvalitnili svůj každodenní život, nemusíme se zaměřovat pouze na své schopnosti; vše můžeme uplatnit i na nejhlubších úrovních duchovního života. Vždy se zaměřujte na nejvyšší a nejkomplexnější cíl, neboť tím automaticky naplníte všechny cíle nižší. Je dobré pracovat na relativních problémech, ale po dosažení osvícení už žádné problémy neexistují.

V Mateřské tantře nalezneme výčet jedenácti kategorií zkušeností, při nichž je mysl obvykle poutána k projevování. Všechny tyto kategorie je třeba poznat, řešit a proměnit. Fungují na stejném principu, ale jistě nám prospěje, zamyslíme-li se nad každou kategorií zvlášť, abychom mysl seznámili s možnostmi přeměny. Kategorie jsou následující: velikost, množství, kvalita, rychlost, dosažení, přeměna, vyzařování, cestování, vidění, setkání a zážitky.

Velikost. Ve snech se jen málokdy zabýváme velikostí, ale v průběhu dne ano. Velikost má dva aspekty: malý a velký. Změňte ve snu svou velikost, staňte se tak malým jako komár a pak tak velkým jako hora. Vezměte velký problém a udělejte z něj malý. Vezměte malou krásnou květinu a učiňte ji velkou jako slunce.

Množství. Vystupuje-li ve vašich snech jeden buddha, učiňte z něj sto nebo tisíc buddhů. A máte-li tisíc problémů, udělejte z nich jen jediný. V józe snu můžete spalovat semena karmy, která teprve zrají. Využijte bdělého uvědomění a raději ovládejte sen, než aby sen ovládal vás; raději sněte, než aby sen snil vás.

Kvalita. Když člověk uvízne v negativní zkušenosti, často je to způsobeno tím, že si neuvědomuje, že tuto situaci lze změnit. Musíte přemýšlet o možnostech změny a ve snech je cvičit. Když se ve snu zlobíte, změňte tuto emoci v lásku. Můžete změnit strach, žárlivost, hněv, lakotu, neustálé zoufalství i otupělost. Nic z toho vám neprospívá. Řekněte si, že to lze překonat tím, že vše přeměníte. Můžete si to dokonce říct i nahlas, abyste své přesvědčení posílili. Když se vám to jednou podaří a nějakou emoci ve snu přeměníte, budete toho schopni i v běžném bdělém životě. Právě toto je rozvíjení svobody a pružnosti; nemusíte být navždy vězni dřívějšího podmiňování.

Rychlost. Ve snu můžete v několika vteřinách mnohého dosáhnout, neboť jste plně usazeni v mysli. Zpomalte zážitek do té míry, až se stane každý okamžik celým světem. Navštivte sto různých míst v jediné minutě. Jediná omezení ve snu jsou meze vaší představivosti.

Dosažení. Všeho, čeho jste dosud nedosáhli v běžném životě, můžete dosáhnout ve snu. Provádějte cvičení, napište knihu, přeplavte oceán, dokončete to, co je třeba dokončit.

Rok poté, co má matka zemřela, se objevila v mém snu a žádala mě o pomoc. Zeptal jsem se jí, co pro ni mohu udělat. Podala mi obrázek stúpy a požádala mě, abych ji pro ni postavil. Věděl jsem, že se mi to zdá, ale úkol jsem přijal, jako by šlo o skutečnost. V té době jsem byl v Itálii, kde platí celá řada stavebních omezení a místních nařízení. Nevěděl jsem, jak získat potřebná povolení, peníze ani pozemek. Napadlo mě tedy, že se zeptám svých ochránců. Právě to totiž doporučuje Mateřská tantra: jste-li postaveni před úkol, o němž si myslíte, že jej nedokážete zvládnout, požádejte o pomoc snové ochránce.

Ochránci na mou žádost o pomoc zareagovali a projevili se. Ve snu jsem viděl stát obrovský strom bódhi, který ochránci náhle proměnili ve stúpu. V naší kultuře věříme, že postavíme-li stúpu pro člověka, který zemřel, pomáháme mu tím vstoupit do dalšího zrození. Má matka byla ve snu spokojená a já také. Cítil jsem, že jsem pro ni udělal něco důležitého, co pro ni zřejmě v Indii, kde zemřela, nikdo neudělal. Teď bylo její přání splněno, a měli jsme z toho oba velkou radost. Tento pocit se přenesl do mého běžného života.

To, čeho ve snu dosáhneme, ovlivňuje náš běžný život. Když pracujete se zážitky, pracujete s karmickými stopami. Využijte snů k dosažení toho, co je pro vás důležité.

Přeměna. Přeměna či transformace je velmi důležitá pro ty, kdo praktikují tantru, neboť je to základní princip celé tantrické praxe; zároveň je však přeměna důležitá i pro každého z nás.

Naučte se přeměnit sami sebe. Zkuste všechno. Proměňte se v ptáka, psa, Garudu, lva, draka. Proměňte sami sebe z rozzlobeného člověka v soucitnou bytost, z připoutaného žárlivého člověka v otevřeného čirého buddhu. Přeměňte se v jidam či dákiní. Díky tomuto velmi účinnému cvičení budete rozvíjet pružnost a naučíte se přesáhnout navyklá ztotožnění, která vás omezují.

Vyzařování. Jde o podobný proces jako přeměna. Poté, co se proměníte v jidam či buddhu, vyzařujte mnoho dalších těl, která mohou prospět jiným bytostem. Buďte ve dvou tělech, potom ve třech, čtyřech, v tolika, v kolika dokážete, a pak počet ještě dále zvyšujte. Prolomte omezení, která vás nutí zakoušet sama sebe jako jednotlivé, odloučené ego.

Cestování. Začněte s místy, která byste chtěli navštívit. Chcete jet do Tibetu? Vydejte se tam. Do Paříže? Jeďte tam. Kam jste se vždy toužili podívat?

Nejde o to, abyste jednoduše někam přijeli, jde o tu cestu. Dostaňte se tam vědomě. Můžete cestovat do jiných krajů nebo pohádkové čisté země, kde je vše bez poskvrny. Nebo cestujte na jinou planetu, někam, kde jste mnoho let nebyli, anebo na dno oceánu.

Vidění. Pokuste se vidět to, co jste dosud nikdy neviděli. Viděli jste někdy Guru Rinpočheho? Tapihricu? Krista? Teď tu možnost máte. Viděli jste už někdy Šambhalu nebo střed slunce? Viděli jste někdy dělící se buňky, své srdce při práci, vrcholek Mt. Everestu nebo svět očima včely? Buďte vynalézaví a ve snu uskutečňujte své vlastní nápady.

Setkání. V tibetské tradici naleznete mnoho příběhů o tom, jak se lidé ve snu setkali s učiteli, ochránci, dákiními a podobně. Možná i vy cítíte nějaké spojení s učiteli z minulosti; setkejte se tedy s nimi teď. Až se s nimi shledáte, okamžitě se jich zeptejte, zda se s nimi budete moci setkat podruhé. Zvýšíte tím pravděpodobnost opětovného shledání. Pak je požádejte o předání učení.

Zážitek. Využijte snu k tomu, abyste zažili něco, co jste dosud ještě nezažili. Nejste-li si jisti, co je to zkušenost rigpy, zažijte ji ve snu. Můžete zakusit jakýkoli mystický stav nebo zážitek duchovní cesty, složité či docela jednoduché. Můžete dýchat ve vodě jako ryby, projít zdí nebo se stát oblakem. Můžete putovat vesmírem jako paprsek světla nebo padat z nebe jako déšť. Můžete udělat cokoli, co vás napadne.

Nezůstávejte u kategorií, které jsou zde jmenovány; jsou to pouhá doporučení. Pracujeme s těmito vzorci (například s rychlostí, velikostí, vyzařováním apod.), protože jsme svázáni přesvědčením, že tyto relativní koncepty skutečně existují. Tím, že rozpouštíme meze ve svých myslích, směřujeme ke svobodě, která je základem mysli.

Sníte-li o tom, že vás ohrožuje oheň, proměňte se v plameny; zdá-li se vám o záplavách, staňte se vodou. Pronásleduje-li vás démon, proměňte se v ještě většího démona. Staňte se horou, levhartem nebo stromem. Buďte hvězdou nebo celým lesem. Proměňte se z muže v ženu a potom v celou stovku žen. Nebo se proměňte z ženy v bohyni. Staňte se zvířaty: sokolem letícím vysoko nad zemí nebo pavoukem spřádajícím síť. Proměňte se v bódhisattvu a objevte se ve stejný okamžik na stovce různých míst či ve všech třiatřiceti říších pekla, abyste pomohli všem tamějším bytostem. Proměňte se v Simhamukhu, Padmasambhavu nebo v kterékoli jiné božstvo, jidam či dákiní. Toto jsou stejná cvičení, jaká nalézáme v tantře, při nichž přeměňujeme sebe sama. Provádějí se ze stejných důvodů a se stejným cílem, jen je mnohem snazší je dělat ve snu; skutečně se při nich měníte. Sen je zdroj neomezených transformačních zkušeností.

Cestujte kamkoli, kam jste se vždy toužili vydat: k hoře Méru, do zemského jádra, na jiné planety, do jiných říší. Já se téměř každou noc vracím zpět do Indie - je to velmi levný způsob cestování. Podívejte se do říše bohů. Jeďte se podívat do pekla, do říše ďáblů. Je to jen myšlenka; ve skutečnosti se tam ničeho nezúčastníte. Ale budete se zbavovat sevření, které tísní vaši mysl.

Účastněte se cvičení a obřadů, které provádějí bohové a bohyně. Setkejte se s pěti buddhovskými rodinami. Zkuste létat pod zemí. Projděte se nitrem svého těla. Učiňte se tak velkými jako země sama a pak ještě většími. Nebo buďte malí jako atom, tencí jako bambus a lehcí jako smítka pylu na hladině vody.

Princip rozvíjení pružnosti je důležitější než detaily snů, stejně jako je zářivost křišťálu důležitější než barva světla, která se v něm právě odráží. Doporučení nauk by se neměla stát dalšími omezeními. Vymyslete další možnosti a uskutečňujte je, až zjistíte, že vše, co zdánlivě omezuje vaši zkušenost, je křehké a nepřipoutávající. Lucidita vnáší do pojmové mysli více světla a procvičovaná pružnost povoluje uzel podmiňování, který ji svírá. Jelikož jsme podmiňováni zdánlivě pevnými jevy, s nimiž se setkáváme, je třeba, abychom tyto jevy proměnili svou zkušeností, prozářili je a zprůhlednili. Myšlenky jevící se jako pevné, jež nás podmiňují, musíme rozpustit v neomezené svobodě mysli.

Pro duchovní cestu existuje základní princip, v jehož procvičování bychom měli pokračovat i ve stavu volnosti, který nám poskytuje sen. Ve snu jsou naše možnosti neomezené, můžeme měnit vše, nač si vzpomeneme; je však stále velmi důležité, abychom prováděli změny k lepšímu. Právě to je směr, který nám nejlépe poslouží na duchovní stezce. Činy, jež vykonáme ve snu, na nás vnitřně působí stejně jako činy z běžného života během dne. Ve snech máme ohromnou svobodu, ale dokud se neosvobodíme od duality, nebudeme osvobozeni ani od karmických příčin a následků. Musíme být trpěliví a silně odhodlaní, abychom rozvinuli pružnost nezbytnou k zničení příkazů, které nám diktuje negativní karma.

Pracujte na rozpouštění mezí svých zkušeností, zrušení svírajícího podmiňování a omezujících přesvědčení. Mysl je úžasná: dokáže to provést. Jste pružnější, než si dokážete představit. Jednoduše si jen musíte možnost změny svého zakoušení a svého já bděle uvědomit, a pak se tato možnost stává skutečnou. Když věříte, že něco nedokážete, pak to obvykle nedokážete. Je to velmi jednoduché a zároveň velmi důležité. V okamžiku, kdy řeknete, že něco dokážete, jste už začali.

Pečujte o své sny s úctou a všechny snové zkušenosti začleňujte do vlastní duchovní cesty, jako to činíte se zkušenostmi z běžného života. Používat moudře sny znamená využívat je k rozvíjení svobody a odstranění omezení, překonávat překážky na cestě a nakonec si uvědomit svou pravou podstatu a pravou podstatu všech jevů.

III. 8. Ovládání snů a úcta k nim

Některé školy západní psychologie zastávají názor, že manipulovat se sny je škodlivé, neboť prostřednictvím snů se reguluje fungování nevědomí nebo způsob komunikace mezi složkami našeho nitra, a že bychom do těchto pochodů neměli zasahovat. Tento názor předpokládá, že nevědomí existuje a je místem, v němž se ukládají zkušenosti a významy. Má se za to, že nevědomí vytváří sen a vštěpuje mu význam, který je buď jednoznačný, zřejmý, nebo skrytý, a že sen je třeba vyložit. V tomto kontextu převládá často názor, že já je složené z nevědomého a vědomého aspektu jednotlivce a sen je nezbytné médium, jehož prostřednictvím tyto dva aspekty vzájemně komunikují. Vědomé já pak má z práce se sny užitek, neboť z nich čerpá smysl a vhled, které snu vtisklo nevědomí. Využívá také snových katarzí či vyvažování fyziologických pochodů během snění.

Jakmile pochopíme prázdnotu, zásadně to změní náš přístup k procesu snění. Všechny tyto tři entity - nevědomí, význam a vědomé já - existují pouze tehdy, když hledáme skutečnost v tom, co samo o sobě není skutečné. Je velmi důležité porozumět tomu, co zde říkáme. Námitka, že zásahy vědomé mysli do nevědomé škodí přirozeným procesům, dává smysl, jen když pokládáme prvky určité situace za skryté prvky tvořící součást jednotlivce a když předpokládáme, že oba druhy prvků spolu vzájemně spolupracují. Tento pohled ovšem bere v úvahu pouze jednu dimenzi vnitřní dynamiky jednotlivce, často na úkor jeho rozsáhlejší identity.

Jak jsem se již zmínil dříve, se sny lze pracovat na dvou úrovních. První z nich zahrnuje zjišťování významu snu. To je určitě správné a je to úroveň, s níž pracuje většina západních psychologických směrů, které snům přikládají význam. Na Východě i na Západě jsme přesvědčeni, že sny mohou být zdrojem tvořivosti, řešením mnoha problémů, diagnózami různých onemocnění atd. Význam snu však není jeho inherentní podstatou; do snu si jej promítá jednotlivec, který sen zkoumá a pak z něj tento význam umí "přečíst". Je to podobný proces, jaký používají někteří psychologové, když čtou z inkoustových skvrn zdánlivé obrazy. Význam sám o sobě neexistuje, dokud jej někdo nezačne zjišťovat. Náš omyl spočívá v tom, že než bychom viděli situaci takovou, jaká opravdu je, raději si začneme myslet, že skutečně existuje nějaké nevědomí, jakási věc, a že sen je skutečný jako jakýsi smotek s tajnou zašifrovanou zprávou, který bude moci kdokoli číst, podaří-li se šifru rozluštit.

Abychom mohli doopravdy využít snění na cestě k osvícení, musíme do větší hloubky pochopit, co je to sen a co je to zkušenost. Budeme-li cvičit opravdově a poctivě, objeví se mnoho krásných snů plných známek toho, že děláme pokroky. Koneckonců význam snu není důležitý. Nejlepší bude, když se na sny nebudete dívat jako na spojení s jinou entitou v sobě, ba ani jako na jinou vám neznámou část sebe samých. Mimo dualitu sansáry neexistuje žádný obecný význam. Toto tvrzení tu není proto, aby nastolilo chaos: chaos a nesmyslnost neexistují, jsou to jen další koncepty. Může to znít podivně, ale pokud má mysl dospět k úplnému osvobození, musí být opuštěna představa o existenci smyslu. A to je základní účel jógy snu.

Význam snů nechceme opomíjet. Je však dobré si uvědomit, že význam je také snění. Proč čekat na důležitá sdělení ze snů? Místo toho pronikněte k tomu, co je za významem, k samotné čiré podstatě zkušenosti. To je nejvyšší jóga snu - ne psychologická, spíše duchovní - týkající se rozpoznání a uplatnění základu zkušenosti, toho, co je nepodmíněné. Pokročíte-li až sem, nebude se vás už dotýkat, zda je ve snu nějaké sdělení či nikoli. Pak budete úplní, vaše zkušenost bude celistvá a budete osvobozeni od podmiňování, které vzniká z dualistických interakcí projekcí vaší vlastní mysli.

Většina cvičení jógy snu se provádí, když je praktikující vzhůru, aby mohl ovlivnit sen. Nejde o přímé řízení snu. Přímé řízení snu, které zajímá většinu lidí, se vztahuje na lucidní sen. Příkladem může být situace, kdy ve snu vytvoříte několik kopií sebe sama nebo kdy proměníte nebo vytvoříte různé snové entity. Podle učení je to velmi dobrá věc, protože schopnost provádět tyto věci znamená, že je rozvíjena pružnost mysli. Navíc by se stejný druh pružnosti a kontroly měl přenést i do běžného denního života - nikoli proto, abychom létali, ale proto, abychom začali chápat vykonstruovanou povahu zkušenosti a inherentní svobodu, kterou toto poznání přináší. Spíše než aby vás řídily pocity, můžete změnit sebe sama a příběh, který o sobě vyprávíte, a raději dělat to, co je skutečně důležité, abyste neulpívali na nočních můrách, nekonečné proměnlivosti snů či na opojném světě fantazie.

Tato situace se nijak neliší od běžného života. Příčinou snů jsou karmické stopy, a ty jsou vytvářeny našimi snovými zážitky. Tento mechanismus během snu stále účinně funguje. Chceme své sny raději řídit, než aby ony řídily nás, stejně jako během dne dáváme přednost nebýt řízeni myšlenkami a emocemi a raději reagovat na situace plně ze svého bdělého uvědomění.

Chceme sny ovlivňovat. Chceme, aby byly jasnější a lépe včleněny do naší praxe. Přesně o to bychom měli usilovat v každém okamžiku života. Nehrozí žádné nebezpečí, že bychom něco důležitého narušovali. Jediné, co narušujeme, je naše vlastní nevědomost.

III. 9. Jednoduchá cvičení

Úspěšné završení cvičení jógy snu a spánku závisí na jednotlivcově víře, záměru, vytrvalosti a trpělivosti. Neexistuje jednoduché cvičení, jehož prostřednictvím by bylo možné přes noc dosáhnout realizace. Duchovní zrání vyžaduje čas a náš obyčejný život se v čase odehrává. Když s časem soupeříme, prohráváme. Když ale víme, jak nespěchat, praxe se rozvíjí sama.

Jóga snu se jako celek může jevit příliš složitou a může se zdát, že vyžaduje příliš na to, aby se stala skutečnou součástí našeho života. Můžeme toho však hodně udělat: přidávat jednou to, pak zase ono, integrovat vše do svého života, až nakonec postupně proměníme celý život v praxi. Následující cvičení může provádět úplně každý a vedou k úspěšnému zvládnutí jógy snu.

MYSL PŘES DEN

Přes den jsme vzhůru přibližně šestnáct hodin a po celou tuto dobu je mysl činná. Často se nám zdá, že máme málo času, přitom ho však trávíme rozptylováním a získáváme nepříjemné zkušenosti. Vypadá to, že se po nás v moderním světě neustále něco vyžaduje - abychom skvěle pracovali v zaměstnání, abychom se dokonale starali o rodinu, abychom se dívali na filmy, hleděli do výkladních skříní, čekali v dopravních zácpách, bavili se s přáteli - tisíce věcí poutají a odvádějí naši pozornost, až se z celého dne stává jedna jediná změť způsobující naši vyčerpanost a hlad po ještě větším rozptýlení, jímž bychom mohli z této změti uniknout. V každém okamžiku jsme odváděni daleko od sebe samých. Takový způsob života neprospívá vůbec žádné praxi, jógu snu nevyjímaje. Proto si musíme vypěstovat jednoduché a pravidelné návyky, jak se znovu a znovu spojovat se sebou samými, abychom uměli čím dál lépe setrvávat v přítomnosti.

Každý dech se může stát cvičením. S každým nádechem si představte, že vdechujete čiré, očistné, uvolňující energie. A s každým výdechem si představte, že vydechujete všechny překážky, stres a negativní emoce. Toto cvičení nevyžaduje žádné zvláštní místo k sezení. Lze je provádět v autě po cestě do práce, při čekání na zelenou, během sezení u počítače, když připravujete jídlo, uklízíte dům nebo když jste na procházce.

Velmi účinné a zároveň jednoduché je cvičení, při němž se po celý den bez přestání pokoušíme udržet v těle vědomí přítomnosti. Pociťujte své tělo jako celek. Mysl je horší než ztřeštěná opice skákající z větve na větev a trvá jí hodnou chvíli, než se dokáže soustředit na jedinou věc. Tělo je však zdroj stabilnějších a stálejších zážitků, proto využijeme-li je k ukotvení bdělého uvědomění, pomůže nám mysl zklidnit a lépe se soustředit. Stejně jako potřebuje tělo mysl k tomu, aby se účastnila na organizaci a podpoře fyzických aspektů života, potřebuje i mysl tělo, aby jí pomohlo ustálit se v klidné přítomnosti. To je velice důležitá věc, a platí pro všechny druhy cvičení.

Když se například procházíte v parku, vaše tělo tam pravděpodobně je, zatímco mysl může třeba pracovat v kanceláři nebo doma, může na dálku diskutovat s přítelem nebo vymýšlet seznam nákupů. Znamená to, že se oddělila od těla. Díváte-li se na květinu, podívejte se na ni doopravdy. Buďte plně přítomni. S pomocí květiny navraťte svou mysl zpět do parku. Vychutnáváním smyslových zážitků spojujete znovu tělo s myslí. Zakoušíte-li květinu celým tělem, začíná léčení. Totéž může platit, uvidíte-li doopravdy strom, ucítíte-li kouř, uvědomíte-li si dotyk oblečení s povrchem těla, uslyšíte-li ptačí zpěv či vychutnáte-li si jablko. Cvičte se v živoucím prožívání smyslových objektů, aniž je jakkoli posuzujete. Pokuste se být dokonale očima splývajícíma s tvarem, nosem splývajícím s vůní, ušima splývajícíma se zvukem atd. Setrvávejte v holém bdělém uvědomění smyslových objektů, a přitom se pokuste s prožíváním dokonale splynout.

I když se vám podaří tuto schopnost rozvinout, reakce se budou stále ještě objevovat. Když uvidíte květinu, vytvoříte si úsudek o její kráse či vůni, zvláště když vám nevoní. I přesto však budete díky cvičením udržovat spíše spojení s čirou smyslovou zkušeností, než abyste se nadále ztráceli v rozptýlené mysli. Být rozptylován mraky konceptů je jen zvyk, a ten může být nahrazen zvykem novým: lze využít smyslových zkušeností k tomu, abychom se opět přenesli do přítomnosti, spojili se s krásou světa, s živoucím a naplňujícím prožíváním života, které spočívá pod rozptylováním. To jsou pevné pilíře úspěšného provádění jógy snu.

Začátek vnímání je vždy čirý a jasný. To jen rozptylování mysli nám brání v jeho rozpoznání a v tom, abychom každý okamžik života prožívali s radostí. Budeme-li důvěřovat těmto cvičením, budeme využívat pevnosti tvarů a živoucího smyslového prožívání fyzického světa k posilování těch vlastností mysli, které nejvíce přispívají k úspěšně prováděné jógy snu.

PŘÍPRAVA NA NOC

Často se nám stává, že se na konci uspěchaného dne cítíme na pokraji zhroucení. Padneme do postele a jsme skoro mrtví. Nevěnujeme ani pár minut tomu, abychom nechali splynout mysl a tělo s přítomností, a místo toho prožijeme večer v rozptýlení, v němž zůstaneme až do té doby, kdy si jdeme lehnout a usínáme. Spojení mysli, těla a pocitů je jednou z nejdůležitějších věcí, které můžeme udělat, abychom postupovali na duchovní stezce. Měli bychom si na to každou noc před usnutím vyhradit několik okamžiků.

Pokud při usínání nejsou sjednoceny mysl a tělo, pak jde obojí svou vlastní cestou. V těle zůstává stres a napětí nastřádané během dne a mysl také pokračuje v tom, co dělala celý den: těká od jedné myšlenky k druhé, z minulosti do budoucnosti, nezakotvená, bez pevného bodu a neklidná. Jsou v ní pocity úzkosti a ospalost, a vědomí přítomnosti je velmi slabé. V této situaci nám schází síla a bdělé uvědomění, a proto se stává praxe jógy snu velmi nesnadnou.

Abyste tuto situaci změnili a docílili zdravějšího spánku a lepších výsledků při cvičení se sny, věnujte před spánkem několik minut tomu, že se sjednotíte s přítomností a zklidníte se. V jednoduchosti je síla: vykoupejte se, zapalte svíčku a vonnou tyčinku, sedněte si ke svému oltáři nebo se jen tak posaďte v posteli a spojte se s osvícenými bytostmi nebo se svým mistrem. Probuďte v sobě soucítění, věnujte pozornost pocitům ve svém těle a zaměřte se na zakoušení radosti, štěstí a vděčnosti. Vytvářejte tyto pozitivní myšlenky a pocity a usněte s nimi. Modlitby a láska uvolní vaše tělo, zjemní mysl a přinesou vám radost a klid. Jak jsem již doporučoval, představte si, že vás obklopují osvícené ochranné bytosti, především dákiní. Chrání vás jako matka své dítě a posílají vám lásku a soucit. Až získáte pocit bezpečí a klidu, proneste tuto modlitbu: "Kéž mám jasný sen. Kéž mám lucidní sen. Kéž jsem schopen pochopit sám sebe prostřednictvím snu." Tato slova si znovu a znovu nahlas nebo v nitru opakujte. Je to velmi prosté, ale změní to kvalitu vašeho spánku a snů, a ráno se budete cítit odpočinutější a sami v sobě zakotvenější.

Pokud máte pocit, že čtyři fáze cvičení jsou příliš komplikované (soustředění na čakry v krku, mezi obočím, v srdci a na tajnou čakru), pak se zaměřte pouze na krční čakru. Až ukončíte modlitbu, představte si v tomto místě červené zářící tibetské A. Soustřeďte se na ně, prociťte je a usněte. Ještě předtím se však zklidněte, abyste pocítili spojení se svým tělem. Je to důležité. Když se vám i toto soustředění na A bude zdát příliš nesnadné či složité, pak jen pociťujte celé své tělo, a udržujte bdělé uvědomění a soucítění. Tímto způsobem očistíte mysl i tělo od stresu a nánosů, které se v nich v průběhu dne nastřádaly. Každý večer si čistíme zuby a myjeme se, a díky tomu se cítíme lépe a lépe spíme. Jdeme-li naopak spát s pocitem špíny a nečistoty, ovlivňuje to náš spánek i sny. Všichni to známe, jde-li o fyzickou stránku, ale často zapomínáme, jak důležité je cítit tuto svěžest také v mysli. Možná bychom si měli na svůj zubní kartáček napsat větu: "Až si vyčistíš zuby, vyčisti svou mysl."

Také můžete před spánkem pracovat s dechem. Zkuste dýchat stejnoměrně oběma dírkami. Když je pravá dírka ucpaná, spěte na levém boku, a opačně. Zklidněte dech a nechte ho přirozeně plynout. Jak jsem už doporučoval dříve, vydechujte ze sebe napětí a negativní emoce a vdechujte čistou léčivou energii. Dýchání opakujte devětkrát v meditační poloze nebo vleže a potom se zaměřte na červené A v oblasti krku. Spíše A pociťujte, než byste se na ně soustředili, a raději s ním splyňte, než byste se na ně zaměřili jako na oddělený objekt. Když po probuzení zjistíte, že se cítíte lépe a jste odpočatější, mějte z úspěchu radost. Uvědomte si požehnání mistrů a osvícených bytostí, svůj dobrý pocit z vlastního radostného úsilí a štěstí pramenící z toho, že jste na duchovní cestě. Posílí to vaše další noční cvičení a přispěje k udržování a prohlubování praxe.

Často také můžete mít pocit, že se před spánkem jednoduše nedokážete uvolnit a že v sobě nemůžete probudit soucítění nebo lásku. Jestliže se do této situace dostanete, využijte tvůrčí představivosti. Představte si, že ležíte na krásné vyhřáté pláži nebo že se procházíte v horách na čistém svěžím vzduchu. Představujte si raději věci, které vás uvolní, než byste jen upadli do hlubokého spánku ve stavu, kdy vás emoce a napětí uplynulého dne oddělují od přítomnosti. I tato jednoduchá cvičení vám velmi pomohou.