Tvůj dopis ... zastaví věznění lidí pro jejich názory
 

Chung Ťin-čchiou začal pracovat jako novinář ve svých osmnácti letech, v roce 2000 získal dokonce stipendium a mohl žurnalistiku studovat v Malajsii. 10. září 2003 však zveřejnil svůj zatím poslední článek s názvem „Já a mí přátelé z tajné policie“. O tři dny později byl totiž zadržen policií, uvězněn a následně odsouzen k 12letému žaláři. Příbuzní se o tom, co se Chung Ťin-čchiouvi stalo, dozvěděli až pět měsíců po jeho zadržení.

Amnesty International považuje Chung Ťin-čchioua za vězně svědomí, který by měl být okamžitě propuštěn. Přestože byl patrně i díky mezinárodnímu tlaku jeho trest snížen o rok a 10 měsíců, z vězení se novinář a esejista dostane až v roce 2013.

Pod drobnohled policejního dozoru se Chung Ťin-čchiou dostal už po svém návratu z Malajsie. Přesto publikoval řadu článků na čínských zahraničních serverech jako Boxun.com. V lednu 2003  v jednom z nich dokonce oznámil, že plánuje založit Čínskou vlasteneckou demokratickou stranu.

Přestože své plány nikdy nezrealizoval, stalo se toto oznámení hlavním bodem obžaloby proti němu. Po zatčení a pěti měsících v utajené izolaci byl v tajném procesu jako „organizátor Čínské vlastenecké demokratické strany“ odsouzen k 12 letům vězení a čtyřem letům odepření politických práv za „podvratnou činnost“ ve spojitosti se údajně reakčními články.

Chung Ťin-čchiou se odvolal, a protože soud zabývající se jeho protestem nebyl schopen shromáždit proti němu dostatek důkazů, v polovině prosince roku 2004 se jej úřady pokusily přemístit na psychiatrickou kliniku. Tam jej však odmítli přijmout. Tvrdým zacházením byl Chung Ťin-čchiou přesto přinucen své odvolání stáhnout. Podle zdrojů Amnesty International byl opakovaně mučen a vystaven špatnému zacházení. Například po přesunu do věnice Pchu-kchou, kde je držen nyní, byl na popud úřadů zbit svými spoluvězni.

V roce 2006 se podmínky věznění pro Chung Ťin-čchioua částečně zlepšily – může poslouchat rozhlas a paradoxně byl tento „reakční novinář“ jmenován i editorem vězeňského časopisu.
 

Čínské úřady v poslední době zostřují svůj dohled nad klasickými médii i internetem. Lidé, kteří se rozhodnou informovat o citlivých tématech nebo kritizovat situaci v Číně, se vystavují ztrátě zaměstnání, zadržení či uvěznění. Tato nebezpečí hrozí zejména nezávislým novinářům a spisovatelům.

Široké definice některých zločinů, například podvratné činnosti, separatizmu, špionáže nebo vyzrazení státního tajemství, umožňují čínským úřadům kriminalizovat i pokojné uplatňování základních lidských práv. Díky trestnímu zákoníku je tak i několik měsíců před olympiádou v Číně možné pronásledovat disidenty za nesouhlas s režimem. Nekončící zásahy proti svobodě slova vyvolávají pochybnosti o skutečném odhodlání úřadů zajistit během olympiády „úplnou svobodu médií“.
 

I váš hlas může pomoci neoprávněné věznění Chung Ťin-čchioua zastavit. Napište dopis čínskému premiérovi Wen Ťi-paovi a upozorněte ho, že uvěznění novináře je porušením jeho lidských práv, a proto žádáte jeho okamžité a bezpodmínečné propuštění.
 

Jang Tchung-jen (pseudonym Yang Tianshui) je nezávislý spisovatel a člen Nezávislého čínského spisovatelského centra. Nyní ho čeká ještě 10 let vězení – za to, že publikoval své názory. Amnesty International jej považuje za vězně svědomí a požaduje jeho okamžité osvobození.

Po měsících v domácím vězení i cele věznice byl Jang Tchung-jen v květnu 2006 za zavřenými dveřmi odsouzen k 12 letům odnětí svobody za „podvratnou činnost“. V rozsudku nad ním stálo: „Svoboda slova a sdružování jsou politická práva, která jsou dána občanům čínskou ústavou, ale ústava jasně stanoví, že užívání těchto politických práv nesmí ohrozit zájmy či bezpečnost státu. Obžalovaný Jang Tchung-jen na zámořské webové stránky vložil mnoho článků, v nichž napadal vedení Komunistické strany Číny a socialistické zřízení […] Existují dostatečné důkazy, že provedl konspiraci za účelem podvrácení čínské státní moci.“

Obvinění proti Jang Tchung-jenovi bylo založeno na textech podporujících demokratickou změnu v Číně. Zároveň byl obviněn také z přijímání peněz ze zahraničí – ty distribuoval uvězněným disidentům a jejich rodinám – podle obžaloby plánoval i vytvoření pobočky zakázané Čínské demokratické strany.

Jang Tchung-jen není ve vězení poprvé. Za kritiku tvrdého zásahu proti prodemokratickému hnutí na náměstí Tchien-an-Men v roce 1989 a za údajnou snahu založit politickou stranu strávil ve vězení již 10 let. Po propuštění v roce 2000 byl dvakrát zadržen, v roce 2004 dokonce na 15 dní po té, co napsal články připomínající 15. výročí krvavých událostí.

Nyní je Jang Tchung-jen je držen v nankingském městském vězení. Tvrdí, že ještě před svým odsouzením byl ve vězení zbit. Jang Tchung-jen trpí artritidou a ve vězení se mu nedostává odpovídající lékařské péče.
 

Čínské úřady v poslední době zostřují svůj dohled nad klasickými médii i internetem. Lidé, kteří se rozhodnou informovat o citlivých tématech nebo kritizovat situaci v Číně, se vystavují ztrátě zaměstnání, zadržení či uvěznění. Tato nebezpečí hrozí zejména nezávislým novinářům a spisovatelům.

Široké definice některých zločinů, například podvratné činnosti, separatizmu, špionáže nebo zcizení státního tajemství, umožňují čínským úřadům kriminalizovat i pokojné uplatňování základních lidských práv. Díky trestnímu zákoníku je tak i několik měsíců před olympiádou v Číně možné pronásledovat disidenty za nesouhlas s režimem. Nekončící zásahy proti svobodě slova vyvolávají pochybnosti o skutečném odhodlání úřadů zajistit během olympiády „úplnou svobodu médií“.
 

Váš dopis může nespravedlivé vězení Jang Tchung-jena pomoci zastavit. Napište předsedovi čínské vlády Wen Ťi-paovi a vyzvěte ho, aby zajistil okamžité a bezpodmínečné propuštění vězněného novináře. Můžete ho požádat, aby zajistil propuštění nebo spravedlivý soud i ostatních uvězněných obránců lidsých práv a novinářů.
 

V Číně dochází každý rok k většímu počtu poprav než ve všech ostatních zemích světa dohromady. Ačkoli se úřady zavázaly, že provedou revizi všech procesů, v nichž byl vynesen rozsudek trestu smrti, a počet poprav sníží, jsou statistiky stále alarmující. V roce 2006 bylo zdokumentováno přes 1000 poprav, protože však Čína oficiální údaje tají, je číslo ještě mnohem vyšší. Důvěryhodné zdroje v čínské administrativě udávají, že na popravištích mohlo zemřít až 8000 lidí.

Přes částečné reformy, jimiž čínská justice prochází, jsou rozsudky smrti stále vynášeny i v nespravedlivých procesech. Trest smrti lze v Číně udělit za 68 zločinů, včetně nenásilné kriminality.
Popraven za zločin, který nespáchal

Nie Šu-pin pracoval na farmě v čínské provincii Che-pej. V roce 1995 byl k trestu smrti odsouzen za zločiny, k nimž se o deset let později přiznal někdo jiný. Jeho rodina se však ztrátou syna nevyrovnala dodnes.

V roce 1995 byl Nie Šu-pin zatčen. Podle soudu se totiž dopustil znásilnění a vraždy mladé ženy z vesnice. Za několik měsíců byl odsouzen k trestu smrti a popraven. Nie Šu-pinův otec se o tom, že jeho syn už nežije, dozvěděl, až když mu do věznice přinesl jídlo. Přestože se ke znásilnění a vraždě, kvůli nimž byl Nie Šu-pin popraven, přiznal někdo jiný, soudy dosud neuznaly svoji chybu. Nie Šu-pinova rodina tak nemůže žádat o odškodnění.

Jeho otec se kvůli ztrátě syna pokusil o sebevraždu. Nie Šu-pinova matka dodává: "Měla jsem jenom jednoho syna, vkládala jsem do něj všechny naděje. Zničili moji budoucnost... Bez mého syna už nemám rodinu."
 

Trest smrti je nelidským a krutým činem a porušením práva na život. I vy můžete pomoci, aby se případy podobné osudu Nie Šu-pina už neopakovaly. Pošlete dopis čínským úřadům a vyzvěte je, aby nejlidnatější země světa trest smrti zrušila!