PIVO - krátí život a zvyšuje riziko vzniku rakoviny plic
Pití piva krátí život a zvyšuje
riziko rakoviny
Nadměrné pití piva prý krátí život až o 23 let
K tekutému chlebu rádi přirovnávají skalní konzumenti oblíbený chmelový nápoj, jehož si mnohdy denně dopřávají několik půllitrů. Na rozdíl od jedné ze základních potravin, si řetězovým popíjením piva devastují jeden orgán za druhým.
BERLÍN - Na základě poznatků centrálního německého vědeckého kuratoria pro otázky závislosti došli experti k závěru, že je nutné provést zásadní korekci přípustných hranic denní dávky alkoholu. U mužů ji stanovili na 0,5 až
Stále existuje nebezpečí, že v podstatě mírný denní konzum vyvolá alkoholovou závislost. Odborníci proto doporučují zříci se alespoň na dva dny v týdnu jakéhokoli pití alkoholických nápojů. Tím lze předejít vzniku chronických onemocnění, jež dokáže vyvolat i nepatrné množství alkoholu. Nejznámějšími chorobami, jež sužují nejen těžké opilce, jsou cirhóza jater a rakovina slinivky břišní. Ovšem v bezpečí nejsou ani další orgány. Dochází totiž k ničení nervových buněk, které ovlivňují jejich činnost.
Například kostní buňky se při konzumaci tří piv denně nereprodukují v plné a žádoucí míře, a proto se kosti snadněji lámou. Odumírají mozkové buňky, což má za následek poruchy paměti a chápání. Nemluvě o úbytku inteligence, změnách osobnosti i nebezpečí mozkové mrtvice. Množí se případy hrudní rakoviny, stoupá nebezpečí nádorového onemocnění dutiny ústní, zažívacího traktu a hltanu. Stejně jako poruch srdečního svalu a hypertenze. Trpí i žaludeční sliznice, na níž se tvoří záněty. Kromě toho se objevují i změny ve výměně látkové a imunitním systému, vzhledu kůže, nadváha, problémy s potencí.
Pití piva zvyšuje riziko rakoviny plic
Podle kanadských vědců pití piva zvyšuje nebezpečí vzniku rakoviny plic, zatímco víno toto nebezpečí snižuje. Uvádí se to ve studii odborníků z McGillovy univerzity, zveřejněné v časopise Cancer Causes and Control.
Studie na základě údajů sesbíraných v 80. a 90. letech dochází k závěru, že osoby, které vypijí týdně šest a více piv, si tak o 20 až 50 procent zvyšují riziko vzniku rakoviny plic. Tento poměr ale dokáže srážet dolů pravidelná konzumace ovoce a zeleniny.
Naproti tomu pití vína snižuje o 40 procent hrozbu vzniku rakoviny plic u mužů a o 70 procent u žen.
Lze to zřejmě vysvětlit rozdílností ingrediencí, u nichž se oba alkoholické nápoje vyrábějí, možná i údajně celkově zdravějším způsobem života pijáků vína. Vědci přitom ze statistik a tedy i výsledků vyloučili případy rakoviny, které by mohly být ovlivněny kouřením.
"To je hlavním problémem všech studií o souvislostech alkoholu a rakoviny plic: poznat a vyloučit vliv kouření," řekl koordinátor studie Andrea Benedetti. "Lidé, kteří pijí, jsou často také kuřáci," dodal na vysvětlenou, proč bylo třeba zpracovávat údaje za tak dlouhé časové období a obtížně je pročišťovat od vedlejších vlivů.
Nealkoholické pivo pro řidiče i nemocné
Obliba nealkoholického piva strmě roste. V roce 2000 ho pivovary v České republice vyrobily
Stále více řidičů si uvědomuje, že je lepší dát si k obědu nealkoholické pivo než běžnou desítku. Toto rozhodnutí jim usnadňuje i fakt, že se kvalita nealkoholických piv výrazně zlepšila.
Lékaři zkoumali obsah alkoholu v "nealkoholickém" pivě
Jsou ale zcela nealkoholická? Nejsou. Obsahují 0,5 procent alkoholu. Znamená to, že bychom mohli mít potíže, kdybychom vypili několik těchto piv za sebou?
Tuto otázku si položili také čeští vědci, kteří zkoumali skupinu 50 dobrovolníků. Byli v ní ženy i muži (mezi nimi řada primářů ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze). Přišli do pražského Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky (ÚKBLD). Vypili nalačno čtyři nealkoholická piva v krátkých přestávkách za sebou. Po každém z nich, absolvovali dechovou zkoušku a lékaři jim odebrali i krev. Ani dechová ani krevní zkouška nezaznamenaly přítomnost alkoholu.
Pouze velmi citlivá plynová chromatografie zaznamenala u 4 osob po 30 minutách stopovou hodnotu 0.02 promile, tedy opravdu zanedbatelné množství alkoholu.
"Pokus potvrdil to, že řidiči, kteří vypijí čtyři nealkoholická piva, mohou bez obav usednout za volant," říká prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc, přednosta ÚKBLD.
Méně řízná chuť
Přiblížit se chuti běžného piva a nepřekročit hranici 0,5 alkoholu, to je podle Pavla Kořínka, sládka z Pivovaru Náchod, největší problém při výrobě nealkoholického piva. "Kvůli absenci alkoholu a většímu podílu vody mívá méně plnou a říznou chuť, vysvětluje Vladimír Zika, ředitel Pivovaru Holba v Hanušovicích. "Navíc je u něj potřeba vypořádat se s ne vždy příjemnou příchutí mladiny, tedy obilí a chmele."
Podle ing. Josefa Tolara, sládka Budějovického Budvaru, jednoho z těch, kteří v roce 1975 uvařili v Budějovicích Pito, první nealkoholické pivo v republice, spočívá hlavní problém nealkoholického piva v tom, že bývá drsně hořké po mladině. "My se to například snažíme potlačit tím, že místo chmelového extraktu, který se při výrobě tohoto druhu piva běžně používá, dáváme přednost kvalitnímu žateckému chmelu, pro který je typická jemná hořkost," říká. "Chybějící chuť alkoholu je pak možné částečně vyrovnat tím, že pivo hodně nasytíte oxidem uhličitým. To dělá řada výrobců. Oxid sice nenahradí příjemnou plnou chuť běžného piva, ale dodá mu osvěžující dojem."
Jak nealkoholické pivo působí na zdraví?
Pivo bez alkoholu obsahuje: vitamíny, minerály a řadu látek, které kladně působí naše zdraví (třeba polyfenoly, které se podílejí na přeměně zdraví škodlivých látek na látky neutrální).
Zvyšuje chuť k jídlu a přispívá k lepšímu trávení, což může mít význam u řady nemocí a radikálních způsobů léčby (například onkologické). Vzhledem k tomu, že nealkoholické pivo neobsahuje prakticky žádný alkohol, nehrozí u něj reakce s léky, jako u běžného piva.
Pití piva může být také dobrou prevencí proti tvorbě žlučových kamenů a určitého typu ledvinových kamenů. Je to však dobré konzultovat s lékařem.
Zdroj: Petr Veselý, Právo