havránkovy první stránky

Kdo je vegetarián a kdo vegan

Zde se pokusíme osvětlit tyto záludná slova a jejich význam. Především slovo vegetarián pochází z latinského vegetus, čili "plný života". Toto slovo vzniklo asi v 18. století, kdy se začala ve větší míře propagovat tato životní filozofie. Proč právě životní filozofie? Mnozí lidé se ještě stále v ČR dívají na vegetariány jako "podivíny", kteří se živým naklíčeným obilím a to hlavně kvůli tomu, aby byli zdraví, či aby zhubli. Dokonce i řada lékařů, "odkojených" starými a jak se dnes ukázalo špatnými teoriemi o výživě se na tyto lidi dívají jako na sebevrahy, kteří si touto stravou mohou přivodit jistou smrt.
Toto je velice nepřesné. Vegetariánství lze definovat jako komplexní životní styl, zaměření na péči o zdraví bezmasou stravou, abstinentstvím, nekuřáctvím, sportem a duševní "hygienou". Řada lidí, kteří se stali vegetariány tak mohla učinit z dvou nejpodstatnějších důvodů.

Proč být vegetarián

Tím prvním důvodem je zřeknutí se masa pro jeho dokázané negativní účinky jak na tělesnou i duševní složku člověka, což se v důsledku projevuje zvýšeným výskytem onemocnění, jako jsou vysoká hladina cholesterolu, DNA, nádory, artróza a mnohá další a další na tělesné schránce a větší agresivitou, jakousi neschopností přizpůsobovat se novým situacím, zvýšenou únavou a dalšími faktory po stránce duševní.

Tím druhým důvodem je zřeknutí se masa v důsledku soucítění se zvířaty a odmítání požívání masa na úkor života jiných živých bytostí. Z našeho hlediska je tento druhý důvod tím ryzejším důvodem pro ukončení konzumace masa. Ovšem o prvním - zdravotním důvodu, lze říci, že v konečném důsledku směřuje k uvědomění si člověka a jeho postojům ke zvířatům. Vegetariánství není nic nového, ani nový módní trend, který se objevil a hned zase zmizí. Je to prastarý a osvědčený způsob života a filozofie.

Proč filozofie? Filozofie proto, že člověk takto žijící se dobrovolně zříká jezení masa, dobrovolně se rozhodnul vědomě neškodit a nebrat životy ostatním tvorům, když nemusí, dobrovolně vybočil ze zažitých "rituálů" naší společnosti a nastoupil cestu nezávislého myšlení a návratu k přírodě. Odměnou je mu nejenom lepší zdravotní stav, ale hlavně hlubší chápání života, návrat k přírodě a klid v mysli.

V konečném důsledku řada těchto lidí používá také různé techniky práce se sebou a svoji myslí, jako je např. meditace, k očistě mysli a návratu do nekonečné harmonie sama se sebou a celou přírodou, lidmi, zvířaty a vesmírem. Je to dáno především "zjemňováním" smyslů a probouzení vyšších citů, zvýšením abstrakce, které člověka navedou na tu správnou cestu ve svém životě i na cestu návratu k přírodě a lidské přirozenosti neubližovat.

Vegetariánství dělíme na tyto skupiny:

Laktoovovegetariánství

• Tito lidé vypustili ze svého jídelníčku jakékoliv maso (součástí může být vypuštění i alkoholu, tabáku). Jedí živočišné mléko a mléčné výrobky, vejce a vaječné výrobky.

Laktovegetariánství

• Podobní laktoovovegetariánům, ovšem s vyloučením vajec ze stravy.

Veganství

• Tito lidé konzumují stravu pouze rostlinného původu, žádné maso, žádná vejce, žádné mléko a mléčné výrobky. Někteří z nich odmítají med či kvasnice. Jak bylo zjištěno, netrpí žádným deficitem v železe, vápníku, ani ve vitamínu D či B12.

Vitariánství

• Toto jsou vegani, kteří vše konzumují v syrovém stavu, tedy bez vaření pečení a smažení.

Fruitariánství

• Je extrémním stravovacím režimem, který spočívá v konzumaci syrového ovoce.

Takže toto bylo stručné shrnutí, týkající se vegetariánství a veganství. Ještě snad pár poznámek, týkajících se výše uvedených stravovacích stylů. Ke stravovacímu stylu typu laktoovovegetářství a laktovegetářství není třeba co vysvětlovat. Lidé se vzdali konzumace masa a svoji stravu doplňují mléčnými výrobky a vejci. Co si však pomyslet o veganech? Proč nejí ani ty vejce, či mléko nebo dokonce med?? Jsou normální?!!! Odpověď: Ano, jsou normální.

Mléko

Většina veganů ze své stravy vyloučila mléko a vejce ze své stravy ne z důvodu zdravotního (faktem však zůstává, že ani velká konzumace mléka, či vajec nezůstává bez zdravotních následků), ale hlavně z důvodů duchovních a etických. Je to dáno jedním prostým důvodem.

I konzumace mléka má na svědomí utrpení krav a hlavně telátek, které jsou po narození kravám odebrány a jsou krmeny náhradami mléka s vitamíny a antibiotiky. K tomuto všemu je jejich strava záměrně ochuzena o železo, díky které je způsobena chudokrevnost a také potom ona vyhledávaná světlá barva masa všemi, kteří si dávají telecí maso.

Stručně řečeno - vyšší poptávka po mléku a mléčných výrobcích vyvolává vyšší potřebu otěhotnění krav. Jejich telátka jsou potom buď určena na porážku a jen malá část má to štěstí vyrůst až do dospělosti. (Kde je ovšem zase nečeká nic jiného, než porážka). Pokud člověk myslí do důsledku, potom se vzdá konzumace mléka.

Vejce

Stejné platí i o vejcích a slepicích, které v drtivé většině žijí na ploše papíru, formátu A4.

Za celý život nevidí sluníčko, nepopelí se, jsou pouze pod umělým osvětlením. A průmysl z nich dělá "údernice", které snaží mnohem více vajec, než slepice, které žijí normálním způsobem. Toto jsou tedy důvody, proč se lidé stávají vegany. Je ovšem třeba říci, že existují i další (např. alergie na mléko, neschopnost strávit mléko a další).

Vejce z volného chovu

Pod názvem „vejce z volného chovu“ si většinou spotřebitelé přestavují slepice žijící na vzduchu a slunci v pro ně „přirozených“ životních podmínkách. Pro většinu producentů tento název jen znamená pouze větší klece. Jedná se hlavně o dobrý obchod a zisk je důležitější než zvířecí pohodlí nebo potřeby.

Pokud i přesto jsou některé slepice chovány ve skutečném volném chovu a ohleduplně, jakmile přestanou snášet, stále jsou zabíjeny pro maso. To je jim obvykle rok nebo dva. V přirozených podmínkách se slepice může dožít až patnácti let. Je také důležité si uvědomit, že podobně jako jiná zvířata chovaná pro potravu, jsou i slepice vystaveny hrůzám týrání při transportech, a na jatkách. Dalším problémem v chovu slepic jsou nechtění samečci. Nemohou snášet vejce a nerostou dost rychle, aby se vyplatilo, chovat je na maso. Bývají proto vybíjeni nejlevnějšími možnými způsoby jako je udušení nebo pohřbení zaživa.