* hvězdná obloha
Příspěvky
Havran
22. 9. 2007
Havran je malé jarní souhvězdí, viditelné večer od dubna do června.
Nachází se v blízkosti většího souhvězdí Panny a nedaleko souhvězdí
Hydry. Spojnice dvou hvězd havraních křídel směřuje k jasné hvězdě
Spica v Panně, podle které je také nejlépe najdete. Pozoruhodným
objektem v souhvězdí Havrana, pozorovatelným však jen velkým
dalekohledem, je dvojice galaxií zvaná Antény nebo Tykadla. Je ukázkou
mohutného vzájemného působení dvou galaxií, které se přiblížily
natolik, že se gravitačními silami navzájem zcela změnily.
Herkules
22. 9. 2007
Páté největší souhvězdí leží západně od Vegy mezi souhvězdími Lyry a
Severní koruny. Tvarem připomíná křivé H nebo K. Objekt na Herkulově
pravém boku vypadá jako chlupatá hvězda. M13 je nejjasnější hvězdokupou
severní oblohy. Obsahuje kolem 1 milionu hvězd. Roku 1974 byl k této
hvězdokupě vyslán silnou vysílačkou radiový signál určený jakékoli
mimozemské civilizaci. Vysílání obsahovalo informace o naší sluneční
soustavě, planetě a lidstvu. Radiový signál se k některé ze soustav
dostane nejdříve za 25000 let, odpověď tedy může lidstvo očekávat za
dvojnásobek této doby.
Holubice
22. 9. 2007
Souhvězdí Holubice je poměrně mladé, bylo pojmenováno až v 16. století.
Jeho slabé hvězdy jsou sotva viditelné vedle jasné hvězdy Sirius, která
je součástí souhvězdí Velkého psa - Canis Maior. Zimní souhvězdí
Holubice kulminuje o půlnoci v polovině prosince. Jeho mytologické
výklady se vztahují k sousedství se souhvězdím lodní záď (viz Loď
Argo). Hvězdy alfa a beta columbae byly pokládány za posly dobrých
zpráv.
Hydra
22. 9. 2007
Největší souhvězdí na obloze se táhne se téměř přes její čtvrtinu ze
severní oblohy na jižní. Sahá od hlavy u souhvězdí Raka až k souhvězdí
Vah a Panny. Trvá šest hodin, než se objeví na obloze v celé délce. Na
severní obloze se objevuje hlava v lednu, celá Hydra jen v květnu a
červnu. Na jižní polokouli je viditelná během podzimu. V souhvězdí
Hydry probíhá gigantická katastrofa – srážka dvou galaxií.
Jednorožec
22. 9. 2007
Souhvězdí zimní oblohy nalézající se mezi Orionem a Malým psem není
příliš staré.Bylo pojmenováno až roku 1613. Jeho šest slabých hvězd
leží v Mléčné dráze mezi jasnými hvězdami Sirius, Prokyon a Btelgeuze.
V Jednorožci se nachází snad nejkrásnější mlhovina nazývaná pro svůj
pravidelný růžicový tvar Rosetta. Je však bohužel pozorovatelná jen
velkými dalekohledy a můžeme ji tedy obdivovat jen na fotografiích.
Jižní kříž
22. 9. 2007
Jedno z nejmenších, ale nejznámějších souhvězdí na jižní Mléčné dráze.
Je vidět během podzimu na jižní polokouli. Nejsnáze jej naleznete,
spojíte – li hvězdy alfa a beta Centauri osou. Ta potom ukazuje k
Jižnímu kříži. Nebo jednodušeji, hledejte mezi předníma a zadníma
nohama Kentaura. Delší rameno kříže míří k jižnímu pólu. Poblíž se
nachází jasná hvězdokupa zvaná Klenotnice či Šperkovnice, tvořená
většinou modrými veleobry.
Kasiopeja
22. 9. 2007
Nápadné podzimní souhvězdí připomíná svým tvarem široké W. V roce 1572
se v něm objevila supernova známá jako Tychonova hvězda. Slavný
hvězdáře Tycho de Brahe npsal, že při jejím spatření na místě, kde
nikdy žádná hvězda nebyla, nemohl věřit svým očím.Byla natolik jasná,
že ji bylo možno pozorovat i v pravé poledne. Pouhým okem byla
viditelná ještě 16 měsíců. Jejím pozůstatkem je dnes slabá rozpínající
se mlhovina.
Kefeus
22. 9. 2007
Souhvězdí připomíná svým tvarem dům nakreslený jedním tahem. Leží
nedaleko Polárky, a je tedy na obloze vidět po celý rok. Nejjasnější
hvězda tohoto souhvězdí, Delta Cepheii, je také jednou z
nejzajímavějších hvězd oblohy. Je to totiž první pozorovaná a popsaná
proměnná hvězda, jejíž jas pravidelně kolísá (v intervalu 5,37 dne).
Podle ní se jmenuje celá skupina pulsujících hvězd cefeidy. Z trvání
pulsu lze odvodit zářivost hvězdy a z poměru k jasnosti hvězdy pak její
vzdálenost od Země. Astronomové tak získali nový způsob měření
vzdáleností ve vesmíru. Tato hvězda je zároveň jednou z nejhezčích
dvojhvězd.
Kentaur
22. 9. 2007
Kentaur je deváté největší souhvězdí. Nalézá se na podzimní obloze
jižní polokoule poblíž mléčné dráhy. Obsahuje jednu z nejznámějších a
nejzářivějších hvězd na obloze – Alfa Centauri, která je třetí
nejjasnější hvězdou oblohy. Ve skutečnosti je to skupina tří hvězd, z
nichž jedna je nejbližším hvězdným sousedem našeho Slunce. Jmenuje se
Proxima Centauri, je od Země vzdálena pouze 4,2 světelného roku a je to
červený trpaslík.
Kozoroh
22. 9. 2007
Kozoroh je nejmenší souhvězdí zvěrokruhu. Nachází se na pozdně letní
obloze mezi Střelcem (na východ od něj) a Vodnářem. Přestože je to malá
a nepříliš nápadná skupina hvězd, patří k nejstarším souhvězdím na
obloze. Znali jej už staří Babyloňané. Před dvěma tisíciletími totiž
býval Kozoroh nejjižnějším souhvězdím zvěrokruhu a nacházelo se v něm
slunce v době zimního slunovratu. Dnes se bod zimního slunovratu
posunul vlivem precese (krouživého pohybu zemské osy) do souhvězdí
Střelce. Jižnímu obratníku však zůstal starý název obratník Kozoroha.