havránkovy první stránky

Velryba je čtvrté největší souhvězdí na obloze. Jedna z hvězd souhvězdí se jmenuje Mira – to znamená latinsky podivuhodná. Je známa rovněž pod jménem Omikron Ceti. Je to takzvaná proměnná hvězda, protože mění svůj jas. Byla první objevenou hvězdou tohoto druhu. Změny jasu souvisejí se změnami velikosti. Hvězda Tau Ceti, která je od nás vzdálená pouze 11,9 světelných let, je nejbližší hvězdou slunečního typu, u které lze předpokládat existenci planetární soustavy. Proto právě tam hledali astronomové už od roku 1959 signály mimozemské civilizace. Zatím ale nebyly odtud ani odjinud žádné zachyceny.

Je to souhvězdí jarní oblohy, u nás viditelné od března do srpna. Neobsahuje jasné hvězdy (některé jsou viditelné jen dalekohledem), proto se těžko hledá. Pozorováno triedrem, jeví se souhvězdí jako množství nepravidelně rozmístěných drobných hvězdiček. Leží mezi souhvězdími Lva, Panny a Velké medvědice (Velkého vozu). Zajímavým objektem, který však můžeme pozorovat jen velkým dalekohledem, je velké seskupení několika tisíc galaxií, tzv. hnízdo galaxií. Taková hnízda jsou největšími útvary ve vesmíru.

Desáté největší souhvězdí oblohy se nalézá mezi souhvězdím Ryb a Kozoroha a zabírá velkou oblast hvězdné oblohy pod souhvězdím Pegase. Patří mezi souhvězdí zvířetníku. Jeho nejjasnější hvězda Sadalmelek je hvězdný veleobr, jehož svítivost odpovídá deseti tisícům našich Sluncí. Jeví se nám však jako nenápadná hvězda, protože je vzdálen jedenáct set světelných let. Také ostatní hvězdy Vodnáře jsou málo nápadné. V tomto souhvězdí se nacházejí radianty meteorických rojů zvaných Aquaridy, které lze spatřit na počátku května a koncem července.

Toto souhvězdí severní zimní oblohy leží nad rohy Býka a Elnath je současně severním rohem Býka a pravou nohou Vozky. Také je můžeme hledat v Mléčné dráze mezi Polárkou a Orionovým pásem. Souhvězdí kulminuje v listopadu. Alfa Aurigae – Capella (kozička) je šestou nejjasnější hvězdou oblohy.

Zajíc je malé souhvězdí zimní oblohy ležící u nohou lovce Oriona, západně od jasné hvězdy Sirius a kulminující v polovině prosince. Zajímavým objektem je R Leporis zvaná Hindova karmínová hvězda podle britského astronoma, který ji popsal jako kapku krve na černém pozadí. Červená barva této nepravidelně proměnné hvězdy je způsobena okolním prachovým oblakem pohlcujícím modrou složku záření. Pozoruhodný je i hnědý trpaslík objevený zde Hubbleovým teleskopem. Je to něco mezi planetou a hvězdou, těleso stokrát méně hmotné než naše Slunce, ale desetkrát víc než planeta Jupiter. Není dost hmotný, aby v něm došlo k termojaderné reakci jako ve hvězdách, přesto je však horký a vyzařuje.