* hvězdná obloha
Příspěvky
Velryba
22. 9. 2007
Velryba je čtvrté největší souhvězdí na obloze. Jedna z hvězd souhvězdí
se jmenuje Mira – to znamená latinsky podivuhodná. Je známa rovněž pod
jménem Omikron Ceti. Je to takzvaná proměnná hvězda, protože mění svůj
jas. Byla první objevenou hvězdou tohoto druhu. Změny jasu souvisejí se
změnami velikosti. Hvězda Tau Ceti, která je od nás vzdálená pouze 11,9
světelných let, je nejbližší hvězdou slunečního typu, u které lze
předpokládat existenci planetární soustavy. Proto právě tam hledali
astronomové už od roku 1959 signály mimozemské civilizace. Zatím ale
nebyly odtud ani odjinud žádné zachyceny.
Vlasy Bereniky
22. 9. 2007
Je to souhvězdí jarní oblohy, u nás viditelné od března do srpna.
Neobsahuje jasné hvězdy (některé jsou viditelné jen dalekohledem),
proto se těžko hledá. Pozorováno triedrem, jeví se souhvězdí jako
množství nepravidelně rozmístěných drobných hvězdiček. Leží mezi
souhvězdími Lva, Panny a Velké medvědice (Velkého vozu). Zajímavým
objektem, který však můžeme pozorovat jen velkým dalekohledem, je velké
seskupení několika tisíc galaxií, tzv. hnízdo galaxií. Taková hnízda
jsou největšími útvary ve vesmíru.
Vodnář
22. 9. 2007
Desáté největší souhvězdí oblohy se nalézá mezi souhvězdím Ryb a
Kozoroha a zabírá velkou oblast hvězdné oblohy pod souhvězdím Pegase.
Patří mezi souhvězdí zvířetníku. Jeho nejjasnější hvězda Sadalmelek je
hvězdný veleobr, jehož svítivost odpovídá deseti tisícům našich Sluncí.
Jeví se nám však jako nenápadná hvězda, protože je vzdálen jedenáct set
světelných let. Také ostatní hvězdy Vodnáře jsou málo nápadné. V tomto
souhvězdí se nacházejí radianty meteorických rojů zvaných Aquaridy,
které lze spatřit na počátku května a koncem července.
Vozka
22. 9. 2007
Toto souhvězdí severní zimní oblohy leží nad rohy Býka a Elnath je
současně severním rohem Býka a pravou nohou Vozky. Také je můžeme
hledat v Mléčné dráze mezi Polárkou a Orionovým pásem. Souhvězdí
kulminuje v listopadu. Alfa Aurigae – Capella (kozička) je šestou
nejjasnější hvězdou oblohy.
Zajíc
22. 9. 2007
Zajíc je malé souhvězdí zimní oblohy ležící u nohou lovce Oriona,
západně od jasné hvězdy Sirius a kulminující v polovině prosince.
Zajímavým objektem je R Leporis zvaná Hindova karmínová hvězda podle
britského astronoma, který ji popsal jako kapku krve na černém pozadí.
Červená barva této nepravidelně proměnné hvězdy je způsobena okolním
prachovým oblakem pohlcujícím modrou složku záření. Pozoruhodný je i
hnědý trpaslík objevený zde Hubbleovým teleskopem. Je to něco mezi
planetou a hvězdou, těleso stokrát méně hmotné než naše Slunce, ale
desetkrát víc než planeta Jupiter. Není dost hmotný, aby v něm došlo k
termojaderné reakci jako ve hvězdách, přesto je však horký a vyzařuje.