V případě, že by člověk byl indigovým dítětem, jaké je jeho poslání v životě? Když cítí, že je jiný než ostatní, lidskému světu nerozumí a nedokáže se do něj začlenit a plnohodnotně žít? Je nějaká pomoc vrátit se ke svému zdroji, ke svému prameni? Na co se má v životě zaměřit, aby uspěl? Aby byl prospěšný sobě i těm druhým? Děkuji za odpověď.

Moja dcéra bude mať 6 rokov. Od narodenia mala bystrý a jasný pohľad, ktorým fixovala mňa a manžela. Od mala sa prejavuje ako intelektovo nadané dieťa. Rýchlo sa naučila sedieť, chodiť, rozprávať. Číta a píše, živo sa zaujíma o svet okolo seba. Často kladie filozofické otázky, zamýšľa sa nad zmyslom života. Má veľmi vyvinutý zmysel pre spravodlivosť, keď sa jej niečo sľúbi, vždy sa to musí dodržať. Svoje sľuby tiež vždy splní. Pomerne často plače. Musíme ju stále ubezpečovať o svojej láske, o tom, že náš vzťah je pevný. Od manžela si vynútila v 4. roku svojho života sľub, že sa nikdy nerozvedie a nenájde si milenku. Od 3. roku veku sa zaujímala o to, čo bolo pred narodením, čo bude po smrti, ako prišla na svet. Je zapísaná do triedy pre intelektovo nadané deti, ktorú začne navštevovať v septembri. Ako zistiť, či je alebo nie je indigo?

Už to tak vypadá, že zřejmě indigo jsi, ale pro vážný soudy by bylo dobré udělat si test aury. Ten mohu poslat emailem, pokud budu vědět kam. Pro osobní kontakt lze použít jednoduchý formulář v menu - kontakty.

Obecně vzato s rodiči je na prvním místě potřeba trpělivosti a je dobré začít u toho z rodiny, kdo je nejméně radikální - vyhraněný. Nenásilně obeznámit s problematikou indigo dětí. Chce to čas a dávku diplomacie. Konkrétněji těžko říct, neznám poměry u vás doma, neznám ani Tvůj věk.

Co se týká školy, tak je dobrý to "ztrácení času" překousnout, protože pokud si v téhle společnosti člověk neudělá papíry, pak bude s nejvyšší pravděpodobností v životě neustále ztrácet drahocenný čas tím, že bude muset svoje schopnosti dokazovat jinou cestou. A to je zpravidla o hodně moc zdlouhavější. Pokud je to ale možné a vedení školy i rodiče by byly pro, můžeš požádat o individuální studijní plán. Pokud budeš mít dost zájmu o školu, s Tvým IQ by to neměl být problém.

Celkem hodně věcí, které tu jsou popsaný na mě sedí, ale nejsem si stoprocentně jistá, že jsem indigo. To že jsem jiná si myslím už od mala, ale až teď nějak jsem o tom začala pořádně přemýšlet. Někdy mám hodně depresivní stavy, pocit nepochopení a beznaděje. Hodně přemýšlí nad cílem svého života, bojím se že nic nedokážu, že ho promarníma že zklamu svoji rodinu a okolí. Mám problém i se školní docházkou, ne že bych se špatně učila to vůbec, ale prostě nedokážu do té školy jít a ztrácet čas, přijde mi že spousta věcí je mi k ničemu a navíc ve mě nedokážou vyvolat zájem o učivo. Jsem často nemocná, poslední dobou hlavně s dutinami, hodně mívám zažívací potíže a nedavno jsem měla zánět žaludku. Miluji přírodu, cítím jakési pouto mezi mnou a jí, někdy se prostě jen tak zastavím a koukam na strom a stojím tam třeba patnáct minut a vnímám jeho krásu a energii. Je toho víc, prostě si připadám, tak nějak zvlaštně a trochu jako blázen a nevím jestli jsem indigo, jestli si to jen nevsugerovávám, je mi patnáct let, hodně se zajímám o umění a zvířata, smysl pro spravedlnost mám také, dokonce studuji policejní školu, IQ mám přes 160. Hlavně kdybych byla indigo, tak nevím jak to mám vysvětlit doma..Budou si myslet že jsem blázen, i když mě přijde, že někteří blázni jsou normální, akorát prostě dávají více na jevo své emoce a vnímají svět jinak než ostatní. Každopádně vás prosím o radu, jestli jsem indigo nebo ne, snad se to dá z těchto pár věcí určit, ale jinak splňuji většinu toho. A kdybych tedy byla, jak to vysvětlit doma?

V tomhle článku nejde vůbec o škatulkování či ne-škatulkování. Podstata "nazývání někoho indigo" tkví ve snaze popsat skutečný a dnes již poměrně běžný jev.
Smyslem tohoto článku je v první řadě informovat ty, kteří se setkávají ve svém životě s projevy lidského chování tohoto charakteru - jehož název "indigo" je odvozený od barvy, která se vyskytuje u všech těchto lidí v jejich auře - přesněji řečeno v první vrstvě aury.

"Znovuzrození lepšího lidstva"? Takhle zploštěně to pojato není a nemělo by být. Indigoví lidé musí mít neustálý kontakt sami se sebou, jakmile ho ztratí, mohou se úplně uzavřít a izolovat od vnějšího světa, kterému se na povrch přizpůsobí (často ani to ne), ale ve skutečnosti pak vždy vnitřně prožívají trauma jež může vést k depresi, extrémně malému sebevědomí nebo uměle velmi velkému, pocitech osamělosti a nenaplněné, v horších případech k agresi a sebedestrukci a jiným těžkým psychickým projevům. Lidé v takovémto stavu pochopitelně nevytváří lepší zítřky.

To, zda lidstvo využije svůj nový potenciál k vytvoření lepší budoucnosti nezáleží jen na indigových = na nové generaci, ale záleží na nás všech. Je v našich silách všem mladým i indigovým lidem ukázat skutečné lidské hodnoty oproti hodnotám propagovaným v dnešní konzumní době, jimiž jsou peníze, sex, moc, pohodlí, přepych a příjemno. Protože cesta k opravdu šťastnému hodnotnému a kvalitnímu životu není nikdy pohodlná a vždy úplně příjemná jak na nás přesvědčují billboardy na každém rohu, televizní reklamy a miliony produktů moderní společnosti. Konzumní spotřební filozofie vedoucí k sebezáhubě lidstva se už stala každodenní součástí života nás všech a už dávno není možné vrátit se ke zcela přírodnímu způsobu žití. Řešením není ani progrese, ani regrese ale úplně jinak - transformace, která může vzejít jen z úplně nového pohledu na věc.

Dobrá myšlenka ,která je špatně vyjádřená.Vůbec tu nejde o "znovuzrození lepšího lidstva".Už jenom nazýváním někoho Indigo se dopouštíte řazení člověka do škatulek.Mluvíte tu o očistě a sami něco neustále čekáte.

Musím reagovat na článek o indigo dětech.Už při jeho čtení jsem měla dojem,že je to snad psych.rozbor mého 9letého syna-ve většině případech.Už když se narodil tak se na mě díval upřímným pohledem,takovým,který se dá jen těžko vyjádřit.Zajímá se o spoustu věcí a rozebírá je do podrobna,většinu lidí těmito názory překvapuje.Je čestný a má ohromný smysl pro spravedlnost-zřejmě jeden z důvodů proč nemá kamarády,nedokáže pochopit nečestné jednání ostatních a upřímně vše každému řekne i kdekoliv.Také je dost citlivý,často říká,že se mu chce brečet a taky má stavy kdy mluví o tom,že se necítí tělesně dobře-neví jak by to vyjádřil.Je netrpělivý.Je hyperaktivní ale když chce vydrží u něčěho sedět i pár hodin.Hodně mluví o pocitech jiných.Nevím co je ta androgynie co píšete v článku,ale některé ženské povah.rysy se u něho také objevují.Budu ráda,jestli má nějaký rodič podobné zkušenosti a podělí se o ně na těchto zajímavých stránkách.G.

Indigové děti je termín, který je odvozený od zbarvení aury - přesněji od prvního pásku / vrstvy aury, která je prakticky vrozená.

Rozhodně nejde o nějaký pseudo-duchovní, nebo pseudo-psychologický jev nebo o důkaz, že dotyčný je magor. Bohužel pro indiga a jejich bezprostřední okolí je tento jev relativně nový a tím pádem dosud nespadá do psychologických struktur a tabulek a lidé s tímto označením se tak často se svýmy psychologickými výsledky dostávají do neodpovídajících škatulek typu, schyzoidní rysy, hraniční typ, hypersenzitivní a labilní... a další.

Doufám, že se to změní. Je pravda, že ty hranice mezi psychickou poruchou a indigovým rysem je z hlediska tradiční psychologie a psychiatrie dost tenká. Z Duchovního hlediska naštěstí ne a lze to dobře rozlišit.

Poprvé jsem tento pojem indigové děti viděla na vašich stránkách a z pouhé zvědavosti jsem si to přečetla,ikdyž mě to ze začátku moc nezajímalo,ale něco mě furt k tomu táhlo.Po přečtení pár odstavců mi začal běhat mráz po zádech a takové to píchnutí mezi srdcem a žaludkem, jako když se člověk lekne.Snad všechny příznaky seděly přesně na mě a to od samého dětství až doteď.Často se cítím, že určitá část dětství vě mě zůstala, protože si někdy bláhově představuju svět, jako by na jiné planetě, kde je všechno hezké,jsou tam lidé a věci co mám ráda já a lidi,kteří třeba mají rádi mě.Stejně jako děti si mluví sami se sebou, si já docela často povídám polohlasem, až si připadám jak blázen, ale aspoň si člověk nepřipadá tak sám. Zajímalo by mě, jestli ten název indigové děti je diagnoza nebo je člověk už úplný magor v kleci?

ty vole, já sem indiga, ale čekal bych že nás bude víc, nikoho takovýho neznám, sem hrozně sám, úplně mám posit že se to píše o mě, fakt

M.H. :-) já jsem sice indigo, ale nejsem jasnovidec. Podle toho co píšeš je to asi tak. Pokud chceš, napiš občas nějaký příspěvek sem na stránky, může to být cokoli, třeba zážitek nebo zkušenost, která by mohla svědčit o tom, že jsi Indigo.

Ivo, je hodně pravděpodobné, že Váš syn je indigo - sice ho neznám, ale vzhledem k jeho věku to tak asi bude. Některé zdroje dokonce říkají, že v dnešní době se rodí všechny děti indigové. Můj pohled na věc je trochu chladnější, předpokládám že se rodí asi polovina dětí indigových.

K tomu musím dodat, že mám také poněkud netradiční pohled na indigové děti a to ten, že indigovým se člověk může narodit, ale pokud v rodině nemá dobré podmínky, tato indigová barva zůstane v člověku neprojevená, nevyvinutá pouze jako jakýsi potenciál. Naopak lidé, kteří se nerodí jako indigoví se mohou v přítomnosti indigového člověka přelazovat na "jeho vlnu" a tím získávat a přejímat určité "schopnosti" nebo spíš se nakazí určitým novým způsobem uvažování, někdy i trvale přehodnocují přístup k životu. Toto je možné jen v případě, že je daný člověk duchovně otevřený a má dobrou vůli - tzn. například snahu porozumět, není odsuzovačný a povrchní atd atd. Jinak věřím, že indigového způsobu myšlení je ve své podstatě schopen každý člověk.

Ahojky, nemyslim, ze bych byla nejak extremne chytra, ale popis vyse na me sedi jak usity..docela me to prekvapilo, parkrat uz jsem na Indigo deti narazila v Medunce a u kamaradu - lecitelu, ale na stranky jsem jeste nekoukala..nevim, co si mam o tom myslet, vim jen, ze kdyz clovek na sobe pracuje, oteviraji se mu neskutecne moznost * mejte se fajn, tesim se na dalsi prispevky, snad v tom nejsem sama :o) M.

Můj silně vyvinutý smysl pro spravedlnost a neakceptování autorit,byl v mládí velký problém hlavně pro moji mamku :-((letos jsem oslavila 35.narozeniny) Teď si myslím,že můj starší syn(5 let)se rýsuje jako "indigo"-uvidíme,posoudíme ;-) Zdravím Iva